V Evropské unii stále panují neshody ohledně toho, zda by se reakce měla týkat digitálních služeb, či nikoli.
Donald Trump 2. dubna oznámil zavedení globálních cel, čímž rozpoutal plnohodnotnou obchodní válku mezi světovými velmocemi. Evropa, která je jedním z přímo postižených regionů, v současné době diskutuje o tom, jaká bude její reakce na tato opatření Spojených států. A přestože zatím neexistují žádná definitivní rozhodnutí, není vyloučeno, že do tohoto ekonomického sporu zahrne i digitální služby, což se týká i streamování nebo softwaru, který denně používáme.
Velké technologické společnosti utrpěly výrazné ztráty v ocenění svých akcií na burze, stejně jako jejich vrcholní manažeři, jejichž majetek se během několika málo dní prudce propadl. To se týká nejen amerických společností, ale i evropských firem, které jsou závislé na amerických digitálních technologiích a službách.
Evropa nevylučuje žádné kroky v reakci na Trumpa
Ačkoli by se a priori mohlo zdát, že se tato cla týkají pouze fyzického zboží, jako jsou potraviny, automobily nebo stavební materiály, ve skutečnosti by se odvetná obchodní opatření různých zemí mohla týkat i digitálních služeb. To by mělo přímý dopad na ceny předplatného, které by se pravděpodobně zvýšily. Streamovací platformy, jako jsou Netflix, Spotify a Amazon Prime Video, by mohly zaznamenat zvýšení svých sazeb, což by se dotklo milionů uživatelů v Evropě.
USA jsou totiž jedním z největších světových vývozců digitálních služeb. Podle údajů analytika Jerryho P. vyvezly Spojené státy v roce 2022 do Evropy digitální služby v hodnotě 187 miliard dolarů (4,3 bilionů korun). Digitální služby se tak pro Evropu stávají mocným lobbistickým nástrojem. Zásadní roli v této souvislosti hraje také závislost evropských společností na službách cloud computingu, které poskytují například Amazon Web Services a Microsoft Azure.
V současné době probíhají jednání Evropské komise s 27 členskými státy, jejichž cílem je definovat společnou odpověď na Trumpovu celní ofenzívu.
„Jsme připraveni použít všechny dostupné nástroje,“ uvedl podle agentury Reuters komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič.
Jedním z těchto nástrojů je nástroj proti nátlaku, který by Evropě umožnil omezit přístup amerických společností k veřejným zakázkám v rámci EU, ale také uplatnit omezení na obchod se službami podle španělského ministerstva hospodářství. Země jako Irsko však nabádají k opatrnosti a označují takový krok za jadernou variantu. Zavedení těchto opatření by mohlo vyvolat řadu odvetných opatření ze strany USA, což by dále eskalovalo obchodní válku.
Z Polska přišel náměstek státního tajemníka pro hospodářský rozvoj Michal Baranowski, který reflektoval vnitřní neshody ohledně evropské reakce:
„Na stole bylo několik nápadů. Některé země zmínily služby. Jiné ne. Některé země zmínily digitální služby, jiné ne.“
Vypjatá politická situace zasahuje i do technologií
Jde jistě o rozhodnutí, které vyžaduje hluboké zamyšlení vzhledem k rozsahu hospodářského dopadu, který by mohlo mít na Spojené státy a zbytek světa. Eskalace tohoto konfliktu by vážně ovlivnila ocenění významných technologických společností a mohla by mít dalekosáhlé diplomatické důsledky. Nedostatek konsensu v rámci EU by navíc mohl oslabit její vyjednávací pozici.
Toto napětí navíc komplikuje expanzi amerických technologických společností v Evropě kvůli zvýšeným nákladům spojeným s udržováním datových center a serverů. Zvýšení, které by se nevyhnutelně nakonec přeneslo na koncové zákazníky: uživatele. Přímým důsledkem by mohlo být předplatné velkých služeb, jako je Netflix, Amazon, nebo dokonce používání služby PayPal. Nejistota by také mohla ovlivnit investice do nových technologií a zpomalit inovace v digitálním odvětví.
Prozatím není známo, kdy bude evropská reakce oficiálně zveřejněna. Podle zdrojů, jako je Euronews, by k oznámení těchto odvetných cel mohlo dojít již ve středu, přičemž první vlna opatření by vstoupila v platnost od 15. dubna. Do té doby zůstává otázkou, zda budou digitální služby zahrnuty do této počáteční fáze cel EU. Konečné rozhodnutí by mohlo mít významné důsledky pro globální digitální ekonomiku a transatlantické vztahy.