Předseda Komise se již zaměřil na služby jako na zbraň pro lobbování u Trumpa.
Posledních několik týdnů bylo pro globální ekonomiku obzvláště bouřlivých. Zavedení globálních cel ze strany Spojených států způsobilo prudký pokles hlavních burzovních indexů, což stáhlo dolů zejména velké technologické společnosti. Nyní se Donald Trump rozhodl tuto celní politiku dočasně pozastavit, aby otevřel dveře novým jednáním s postiženými zeměmi. V Evropě však již připravili své strategie pro případ, že by jednání neprospěla.
Několik hodin předtím, než Trump oznámil tuto pauzu, začala Evropská unie reagovat zavedením cel na hmotné zboží dovážené ze Spojených států. Po Trumpově kroku se však EU rozhodla stáhnout i tato opatření, aby usnadnila dialog mezi oběma mocnostmi.
Související článek
Služby jako zbraň Evropy proti USA
Navzdory tomuto příměří dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jasně najevo, že Evropa má v případě neúspěchu jednání eso v rukávu.
V rozhovoru pro Financial Times von der Leyenová varovala, že EU již pracuje na odvetných opatřeních, která by mimo jiné zahrnovala odvody z příjmů z reklamy na digitální služby.
„Připravujeme odvetná opatření. Existuje celá řada protiopatření pro případ, že jednání nebudou úspěšná. Jedním z příkladů je, že by příjmy z reklamy z digitálních služeb mohly být zdaněny.“
#VantageOnFirtspost: When Trump dropped a fresh round of tariffs — Europe didn’t scream, it simmered. A 20% levy on imports, 25% on cars and steel, and zero interest in negotiation. Can the US-EU relationship survive this silent split? @Palkisu tells you. pic.twitter.com/lhsFxbAxuS
— Firstpost (@firstpost) April 8, 2025
V případě realizace by to byla rána pro americké technologické giganty, jako jsou Apple, Google nebo Meta, kterým by Evropa uvalovala nové daně na jejich příjmy z reklamy. Něco, co se již zkoušelo ve Španělsku se známou „daní Google“, která však zmizela téměř bez uplatnění.
V současné době jsou již tyto společnosti podle von der Leyenové povinny platit určité „nedotknutelné“ daně, jako je DPH ze služeb, které v Evropě poskytují. To by mohlo vést ke zvýšení cen jejich produktů v evropských zemích.
DPH se stala třecím bodem mezi oběma mocnostmi. Spojené státy se domnívají, že tato daň působí jako skryté clo, které znevýhodňuje jejich společnosti. Pro předsedkyni Evropské komise jsou však daňové předpisy týkající se digitální ekonomiky „svrchovaným rozhodnutím“, které není na jednacím stole.
Ačkoli donedávna panovaly v EU rozpory ohledně toho, zda se v tomto obchodním sporu zaměřit na digitální služby, situace se zřejmě mění. Brusel zpřísňuje svůj postoj a uvažuje o důrazných odvetných opatřeních, aby posílil svou vyjednávací pozici.
Evropa má v rukávu i další trumfy
Podle analytika Jerryho Par P. vyvezly USA do Evropy v roce 2022 digitální služby v hodnotě 187 miliard dolarů (4,3 bilionů korun). Toto číslo činí z digitálních služeb silný lobbistický nástroj pro EU.
Evropa se však na tuto možnost neomezuje. Má k dispozici také tzv. donucovací nástroj, který lze podle španělského ministerstva hospodářství použít k omezení obchodu se službami jako opatření hospodářské obrany. Ačkoli se zatím použití tohoto nástroje vyhnulo, von der Leyenová jej neváhala zmínit jako reálnou alternativu, pokud by jednání nedospěla k úspěšnému závěru.
V této souvislosti je důležité zvážit možný dopad takových opatření na globální trh. Americké technologické společnosti, jako jsou Google a Meta, v Evropě významně investovaly do infrastruktury a služeb. Zvýšení daní by mohlo vést k úpravě jejich cenových strategií, což by mělo dopad jak na spotřebitele, tak na malé podniky, které se při reklamě a prodeji spoléhají na jejich platformy. Mohlo by také urychlit hledání evropských alternativ v technologickém odvětví a podpořit místní inovace.