Dva nejbohatší snílci světa, Jeff Bezos a Elon Musk, nyní vážně soupeří ve válce o budoucí hvězdy lidstva.
Zatímco někdo uvažuje o přenesení pozemského průmyslu na nebesa – tak by Bezos zachránil planetu – Musk měl vizi kolonizace Marsu, aby lidstvo zůstalo v bezpečí. V podstatě tedy vyvolává jisté zajímavé otázky: Můžeme udržet život i mimo samotnou planetu? Měli bychom? A nakolik jsou takové aspirace uskutečnitelné?
Blue Origin předkládá novou odvážnou vizi
Jeff Bezos si prostřednictvím své letecké a kosmické společnosti Blue Origin představuje, že se vesmír stane útočištěm pro křehkou ekologii Země. Megaplán spočíval v tom, že velký průmysl bude ve vesmíru přepravovat masivní habitaty – O’Neillovy válce -, které umožní, aby se Země stala dokonalým přírodním útočištěm.
Tato stanoviště, inspirovaná fyzikem Gerardem K. O’Neillem, budou schopna pojmout miliony lidí a vyřešit omezenost zdrojů na Zemi. Bezos tvrdí, že rostoucí energetické nároky lidstva vyžadují mimo Zemi. Neexistuje žádný plán B, zdůrazňuje a věří, že Země by měla zůstat domovem pro budoucí generace. Plán upřednostňuje postupný technologický pokrok s cílem vytvořit udržitelnou infrastrukturu, která ve vesmíru vydrží po celé generace.
Výzvy jsou však obrovské – od zdokonalení systémů podpory života až po zajištění potravinové a energetické nezávislosti ve vesmíru. I když je Bezosův sen dojemný, je součástí dlouhodobé strategie, která zajistí, že Země zůstane zemí lidstva. Na rozdíl od zakladatele elektromobilu s opuštěním planety nespěchá.
Odvážný sen Elona Muska
Elon Musk, zakladatel společnosti SpaceX, zaujímá k záležitostem, které se dějí v současném světě, odvážnější a mnohem naléhavější postoj. Kolonizaci Marsu považuje za nejzásadnější pro přežití lidstva – ke zničení Země může dojít v důsledku přírodních katastrof nebo krizí způsobených lidmi.
Stanovil si proto cíl vyslat do roku 2050 na Mars milion lidí pomocí hvězdných lodí zkonstruovaných společností SpaceX, čímž by se Rudá planeta stala druhým domovem lidstva. Předpokládá terraformaci Marsu, aby byl obyvatelný.
Hlavním z jeho radikálních návrhů je odpálení jaderných zařízení nad póly planety, čímž by se uvolnil zachycený oxid uhličitý, a tím by se oteplila atmosféra. Jakkoli nadšení většinu vědců ohromuje, mnozí zůstávají na pochybách.
Bioložka Kelly Weinersmithová v knize Město na Marsu tvrdí, že problémy běžné pro marťanskou kolonizaci, jako je vystavení vysoké radiaci, nízká gravitace a co je mnohem horší, nebezpečí rozmnožování v takovém prostředí, jsou mnohem horší, než co si Musk kdy připustil.
Musk se však s těmito obtížemi smířil a prohlásil: „Mars rozhodně není pro slabé povahy“. Přesto je však oddán neutuchajícím, až neústupným ambicím tlačit vše do vesmíru, nehledě na turistiku.
Kosmický závod 21. století
Oba mají schopnost, která je může dovést k onomu problému řešení vesmíru. Pro Bezose to znamená vybudovat ve vesmíru udržitelná stanoviště – k tomu bude zapotřebí mnoha technologických a logistických průlomů. Musk se musí vyrovnat s realitou Marsu: zmrzlými tělesy, nedostatkem kyslíku a 140 milionů kilometrů dlouhou cestou ze Země.
Kritici mohou říkat, že je lepší, když miliardáři investují do něčeho užitečného pro společnost – tedy do řešení základních problémů na Zemi, jako jsou klimatické změny a nerovnost. Barack Obama, bývalý americký prezident, kdysi poměrně slavně prohlásil, že Země je obyvatelnější než Mars i po jaderné válce. Tyto kritiky definují napětí mezi vysokými ambicemi v oblasti vesmíru a potřebou chránit tuto planetu.
Zisk z průzkumu vesmíru je však nepopiratelný. Inovace Muska a Bezose jsou hnacím motorem obnovitelných zdrojů energie, robotiky a dalších podstatných součástí řešení problémů na Zemi. Ať už dojde k jejich realizaci, nebo neúspěchu, technologie začnou ovlivňovat obyvatelstvo doma.
Konkurenční vize Bezose a Muska, které tlačí lidstvo ke hvězdám, nás vyzývají k přehodnocení naší budoucnosti. Zachovají lidé Zemi, nebo budou kolonizovat nové planety? Odpovědi zůstávají nejasné, ale jedno je jisté: tyto sny budou utvářet osud lidstva. Probíhající debata.