Michiganská univerzita získala 35 milionů dolarů (přes 882 milionů korun) na vytvoření elektromotorů poháněných jaderným mikroreaktorem.
Jaderná energie byla vždy společensky spornou otázkou, pokud jde o debaty, ačkoli země jako Spojené státy dávají jasně najevo svou důvěru v tento zdroj. Ve skutečnosti již financují vývoj motorů na jaderný pohon, aby maximalizovaly výkon raketového pohonu, který je jedním z nejdůležitějších aspektů při vývoji jakékoli kosmické lodi.
Projekt, který by mohl znamenat obrovský skok vpřed
Z výzkumu, který zveřejnila sama Michiganská univerzita, vyplývá, že americké vesmírné síly vložily do tohoto projektu desítky milionů dolarů na vývoj kosmických lodí schopných manévrovat „bez lítosti“. Za tímto účelem středisko navrhuje chemický motor, který je díky kombinaci elektrické energie a jaderného mikroreaktoru schopen provádět mise co nejefektivnějším způsobem.
Ačkoli by takový výzkum mohl být milníkem v americkém kosmickém inženýrství, nejedná se o první vesmírný motor, který by spoléhal na jadernou energii. Ve skutečnosti již Čína před několika měsíci předvedla svou práci na podobném motoru, čímž rovněž odhalila své silné ambice v oblasti výzkumu vesmíru, kde jsou mezi ekonomickými velmocemi naší doby stále zřetelnější známky vesmírného závodu.
Hrozba z Východu
Na druhou stranu se Čína velmi zajímá také o jadernou energii a ukázala, že je zcela otevřená jejímu využití, což je rozhodnutí, které sice bylo na Západě před lety pohřbeno, ale energetická krize posledních let ho opět vynesla do popředí jako alternativu mezi několika evropskými státy. Tato východoevropská země dokonce zkoumá způsoby opětovného využití jaderného odpadu, aby mohla prakticky nekonečným způsobem využívat jeho energii.
To by byl velký krok vpřed ve srovnání se současnými pohonnými systémy, které jsou buď velmi výkonné, ale málo úsporné, nebo mají elektrické systémy, které se nabíjejí pomalu kvůli velkému množství energie, kterou potřebují uložit. Středisko spoléhá spíše na elektrický pohon, a proto se spolu s jaderným reaktorem omezených rozměrů snaží vytvořit hnací motor budoucnosti. Zároveň zajišťují, že využití jaderné energie bude bezpečné, čisté a spolehlivé.
Od slavného výroku Neila Armstronga „jeden malý skok pro člověka, jeden velký skok pro lidstvo“ uplynulo již více než 55 let, ale hledá se další takový historický skok, jaký slavný astronaut učinil, když jako první člověk stanul na Měsíci. O velký skok pro lidstvo se nyní snaží také Michiganská univerzita, která na žádost Spojených států amerických vyvíjí pohonný motor na jaderný pohon.