Společnost Qualcomm má řadu vlastních kodeků pro přenos zvuku přes Bluetooth. Prozradíme vám o nich vše, co potřebujete vědět.
V předchozích článcích jste se mohli dočíst, že hovoříme o technologii Snapdragon Sound. Ten vypadá skvěle, když se na krabičkách sluchátek objeví vedle nápisu Hi-Res Audio. Nejenže působí dojmem vyšší „kvality“ vizuálně, ale i zvukově to tak skutečně je.
Když mluvíme o Snapdragon Sound, mluvíme ve skutečnosti o zvukovém kodeku Bluetooth s názvem aptX, což je kodek, který má několik různých názvů (k nimž se dostaneme o něco později). Není jediný, ale prozatím je jediný, který nabízí „přeskočení“ komprese vlastní Bluetooth.
Je tento poslední z nich skutečný? No, tak trochu ano. Vše vysvětlím níže.
Problém kodeku s několika úžasnými sliby
Jak už asi víte, technologie bezdrátového přenosu Bluetooth využívá kódovací a dekódovací algoritmy (kodeky). Bez kodeků bychom přes protokol Bluetooth nemohli nic poslouchat, protože nekomprimované zvukové soubory by se tam kvůli šířce pásma nevešly (proto při poslechu něčeho přes bezdrátová sluchátka vždy dochází ke kompresi).
V protokolu Bluetooth je celkem asi 14 kodeků. Mezi ty nejpoužívanější a nejznámější patří SBC, AAC a LDAC a jsou víceméně snadno pochopitelné: pokud mají telefon, počítač nebo tablet a sluchátka stejný kodek, budou si navzájem perfektně rozumět.
Rodina aptX společnosti Qualcomm, kterou lze vidět v zařízeních, jako jsou sluchátka EDIFIER Stax Spirit S3, nedávno představená sluchátka EDIFIER Stax Spirit S10 nebo digitálně-analogový převodník Ifi Zen Blue 3, má však ke 14 již známým protokolům dalších pět odrůd. Jsou to (v pořadí)
- aptX
- aptX HD
- aptX LL(Low Latency )
- aptX Adaptive
- aptX Lossless
Každý z těchto kodeků aptX přišel s myšlenkou vylepšit to, co dělaly kodeky předchozí, a zároveň se snažit zachovat zpětnou kompatibilitu s předchozími verzemi (a tedy i se zařízeními, která je podporovala).
Například aptX HD přinesl lepší kvalitu zvuku (vyšší datové toky a vzorkovací frekvence), zatímco aptX LL byl řešením společnosti Qualcomm pro problém latence (doba mezi tím, kdy něco vidíte na displeji mobilního telefonu, a tím, kdy to slyšíte ve sluchátkách).
První tři inkarnace aptX mají své nevýhody. aptX ve své původní podobě si neporadí s hudbou ve vysokém rozlišení, aptX HD nefunguje dobře, když rušení bezdrátového připojení způsobí pokles rychlosti přenosu dat pod 576 Kb/s, a aptX LL není to, co byste nazvali ideálním pro bezdrátové připojení… pokud tedy nemáte dongle pro připojení k počítači nebo konzoli. Pro poslech hudby přes Bluetooth na ulici to tedy není nejlepší volba.
Řešení přišlo v roce 2018, kdy společnost Qualcomm představila aptX Adaptive. Je flexibilní, dokáže pracovat v režimech vysokého rozlišení (představte si maximální kvalitu Tidalu) a CD kvality, je efektivní (nabízí totéž co aptX HD, ale s nižší spotřebou dat a energie) a dokáže pracovat i s velmi nízkou latencí bez problémů s anténou, které jsem zmínil dříve.
Nejnovějším přírůstkem je aptX Losless, který teoreticky (a vždy s ohledem na to, že kvůli kanálu Bluetooth dojde k určité kompresi) umožňuje poslouchat hudbu bezdrátově bez jakýchkoli ztrát… v kvalitě CD (16 bitů a 44,1 KHz). Čísla nejsou špatná, ale do audiofilské kvality mají daleko (myslím, že to ještě nějakou dobu potrvá, než se tam dostaneme).
Obrovský problém s fragmentací a další nevýhody.
Když jsem dříve hovořil o tom, že se tyto kodeky objevují postupně a každý z nich je zpětně kompatibilní s těmi předchozími, mohli jste si odvodit, že k ničímu překvapení tolik kodeků aptX volně v přírodě vytváří vážný problém s fragmentací.
Kodeky Qualcomm navíc nelze přidávat pouze softwarově – v zařízení musí být čip Qualcomm, který podporuje Snapdragon Sound a rodinu aptX. To znamená, že například mnoho zařízení základní úrovně nepodporuje kodeky nad rámec původního aptX, který lze přidat softwarově, zatímco ostatní, jak bylo uvedeno výše, nikoli.
Většina modelů se systémem Android však u některých modelů podporuje aptX Adaptive, zejména v nejvyšší třídě (pokud chcete vědět, zda ten váš ano, úplný seznam najdete na webu společnosti Qualcomm). Google se však rozhodl nepoužívat Snapdragon Sound v rodině Pixelů a Apple podporu této technologie nikdy nenabídl.
Kromě zařízení, která jsem v článku uvedl jako kompatibilní se Snapdragon Sound, najdete kompletní seznam kompatibilních sluchátek také na webu společnosti Qualcomm. Pravdou je, že tuto technologii podporuje stále více možností a seznam se neustále rozšiřuje.
V prostředí aptX však není úplně snadné se orientovat. Pokud například váš telefon i náhlavní souprava podporují aptX Adaptive, může se vyskytnout několik výhrad, které je třeba vzít v úvahu. Totiž aby společnost Qualcomm poskytla výrobcům dostatečnou flexibilitu, učinila funkce aptX Adaptive téměř všechny volitelnými.
To znamená, že si můžete myslet, že dostáváte 24bitový, 96kHz bezztrátový zvuk, zatímco ve skutečnosti jej slyšíte ve 24bitové, 48kHz kvalitě. Pokud nemáte trénované uši, možná si toho nevšimnete, ale je to důležitá informace, kterou je třeba mít na paměti.
A co hůř: i když jste si zkontrolovali specifikace jednotlivých produktů, je velmi obtížné zjistit, které funkce jsou podporovány a které ne. Pokud se pořádně nepídíte a nehledáte technické specifikace v servisních příručkách (které jsou obvykle obsáhlejší než uživatelské příručky a v mnoha případech je není snadné najít), nemusíte si být nikdy zcela jisti.
A ani potom společnost Qualcomm nenabízí žádný způsob, jak zjistit, které produkty podporují základní funkce Snapdragon Sound a které ty pokročilejší. Je to loterie, kterou musíte být ochotni hrát, a přestože v mnoha případech a se správnými zařízeními je Snapdragon Sound velkým hitem, nikdy nevíte, s jakými kartami hrajete.