Čína provedla další úspěšný test své odpovědi na Hyperloop, ultrarychlého vlaku maglev, který má podle plánu jezdit rychlostí až 1000 kilometrů za hodinu. Ačkoli této závratné rychlosti zatím nedosáhl, nejnovější testy naznačují, že její překonání je pouze otázkou času.
Čínská média nedávno informovala o tom, že vlak úspěšně dokončil sérii zkušebních jízd na dvoukilometrové potrubní trati v severočínské provincii Šan-si. Testování maglevu bylo výsledkem spolupráce společnosti China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC) a inženýrské firmy Shanxi. Šlo o vůbec první zkoušku dopravního systému s magnetickou levitací v nízkovakuové trubici v plné velikosti na světě.
Za vývojem vlaku stojí společnost vyrábějící pro Čínu vesmírné rakety
Demonstrační jízda prý ukázala, že systém je schopen řízené navigace, stabilního zavěšení i bezpečného zastavení. Za úspěchem pak stojí bezpochyby především technologie CASC, státního podniku, který pro Čínu vyrábí kosmické lodě či další raketové systémy. Stejně jako jiné iterace technologie maglev využívá čínský ultrarychlý vlak jevu magnetické levitace. Ta eliminuje tření mezi vlakem a kolejemi, což umožňuje plynulejší a rychlejší jízdu. Trubice s nízkým vakuem pak snižují negativní vliv odporu vzduchu, což hranice maximální rychlosti posouvá ještě o stupeň výš. Vlaky díky tomu navíc operují s mnohem nižší spotřebou energie, takže je jejich provoz navíc i ekonomický.
Stanovené rychlosti zatím vlak nedosáhl, technologie by to však měla umožnit
V některých západních médiích se již objevují zprávy o tom, že čínský dopravní systém v poslední testech překonal stanovenou hranici rychlosti jízdy 1000 km/h. Čínské zdroje takovou informaci neuvádí, takže je nepravděpodobné, že by tomu tak skutečně bylo. Ve zprávě totiž není zmíněna aktuálně dosažená maximální rychlost, pouze se zde hovoří o snaze dosáhnout ultravysokých rychlostí. Poslední zmínky uvádějící konkrétní hodnotu, kterou se maglev pohyboval, pak operují s číslem 623 km/h. Tato cifra je sice od tisícové hranice ještě poměrně daleko, i tak však Čína v tomto směru zatím jen těžko hledá konkurenci.
Hyperloop jako reakce USA na čínský maglev?
Západ však nenechává informaci o úspěchu Číny bez reakce. Řada amerických technologických společností v čele se SpaceX Elona Muska věří, že by zpráva mohla znovu nastartovat zájem o technologii Hyperloop. Tento koncept by totiž mohl teoreticky dosáhnout rychlostí až 1300 km/h. Zatím však nenašel dostatečně odvážné investory, kteří by mu věřili. Nedávný úspěch Číny je podle odborníků jasným důkazem toho, že Hyperloop má v rámci současné osobní dopravy své místo na trhu. Brzy snad možná zjistíme, zda-li si USA v tomto směru dokáží udržet konkurenceschopnost, nebo si Čína opět upevní svou technologickou dominanci.