Tento působivý nový počítač Zuchongzhi 3.0 je miliony miliardkrát rychlejší než jakýkoli současný superpočítač.
O kvantových počítačích toho stále ještě mnoho nevíme, natož abychom si dokázali představit, jak dalece lze využít jejich obrovský potenciál. Vlastně ani my, kteří jsme v kontaktu s nejnovějšími technologiemi, nejsme schopni nahlédnout do pokroků Číny, která se ujala vedení ve snaze dosáhnout kvantové nadřazenosti, o kterou všichni usilují a kterou si všichni přejí, a představuje nám působivé novinky ze všech stran, včetně dokonce kvantové teleportace a první výměny dat mezi takovými počítači, které se podařilo propojit v Oxfordu.
Čínský počítač Zuchongzhi 3.0 si nárokuje kvantovou nadřazenost
Prototyp čínského kvantového počítače je milionkrát miliardkrát rychlejší než superpočítač Systém sice ještě není připraven k použití, ale jeho potenciál se zdá být neuvěřitelný.
Uantové počítače slibují revoluci v modelování a výpočtech. Pomocí zvláštních zákonů kvantové mechaniky mohou provádět výpočty, které by i těm nejrychlejším superpočítačům trvaly miliardy let. Sestavení a provoz kvantových počítačů má mnoho výzev, a přestože jsou tato zařízení ještě daleko, některé komponenty již nyní lámou rekordy.
Související článek
Již několik let různé organizace a soukromé společnosti propagují „kvantovou nadřazenost,“ tedy schopnost kvantového procesoru provádět výpočty rychleji, než by to dokázal běžný superpočítač. Nejnovějším uchazečem o tento rekord je Zuchongzhi-3, supravodivý prototyp kvantového počítače složený ze 105 qubitů, což je kvantový ekvivalent bitů běžného počítače.
Pro srovnání, druhý nejvýkonnější superpočítač, Frontier, by potřeboval téměř 6 miliard let, aby zvládl to, co Zuchongzhi-3 za několik minut, uvedli čínští vědci. Nejvýkonnější superpočítač, El Capitan, byl uveden do provozu teprve nedávno, takže se teprve uvidí, zda dokáže zkrátit časový odstup.
Dotyčná úloha se nazývá Random Circuit Sampling (RCS), což je zavedený (i když občas kontroverzní) benchmark pro kvantové výpočty, který nemá žádné konkrétní využití. V podstatě jde o to, že procesor generuje náhodné kvantové obvody a vyhodnocuje jejich výstupy, což kvantové počítače zvládají mnohem lépe než běžné počítače.
„Aby tým vyhodnotil jeho schopnosti, provedl na systému úlohu vzorkování náhodných obvodů o velikosti 83 qubitů a 32 vrstvách. V porovnání se současným optimálním klasickým algoritmem překonává výpočetní rychlost nejvýkonnějšího superpočítače na světě o 15 řádů,“
uvádí se v prohlášení Čínské univerzity vědy a techniky. „Navíc o 6 řádů překonává nejnovější výsledky publikované společností Google v říjnu loňského roku, čímž je stanovena dosud nejsilnější kvantová výpočetní výhoda v supravodivém systému.“
Pokud se čísla potvrdí, znamená to, že Zuchongzhi-3 je 2 milionkrát rychlejší v RCS než Frontier a asi 1 milionkrát rychlejší než Sycamore od Googlu. Nezdá se, že by tento nový čip byl rychlejší než čip Willow společnosti Google; podle tiskové zprávy společnosti z Mountain View je Willow 10 miliardkrát rychlejší než Zuchongzhi-3.
Tyto procesory dokážou zajímavé věci, ale nejsou to kvantové počítače, které všechno změní. Na základě našich současných znalostí, technologií a metod stále chybí praktické využití existujících kvantových procesorů. Společnost Google ostatně loni vyhlásila celosvětovou soutěž s nabídkou 5 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 115 milionů korun) na nalezení praktického využití kvantových počítačů. Před několika týdny však byla představena zajímavá aplikace, kdy bylo kvantové zařízení použito k simulaci zjednodušené verze možného konce vesmíru. K tomu je ale potřeba kvantový počítač.
Každopádně je to opět Čína, která opět udeřila v pokroku kvantových počítačů s tímto počítačem Zuchongzhi 3.0, který se právě stal oficiálním a který pro nás kolegové z IFLScience zrecenzovali po vzoru tak renomovaného zdroje, jakým je Physical Review Letters, a potvrdili, že ačkoli tento systém rozhodně není připraven pro komerční nebo výzkumné aplikace, slibuje potenciál, který ve světě, alespoň doposud, nikdy nebyl k vidění.