Na pozadí rostoucí technologické konkurence (zejména v oblasti AI) a obchodního a geopolitického napětí se závislost Číny na technologii CUDA společnosti NVIDIA jako základu fungování jejích modelů AI stala předmětem strategické debaty.
Li Guojie, jeden z předních vědců v oblasti výpočetní techniky a AI, nedávno ve své zemi alarmoval, že je naléhavě nutné vyvinout domácí alternativu k této technologii. Jeho výroky znovu rozvířily debatu o technologické autonomii Číny a její schopnosti omezit vliv USA v některých klíčových odvětvích.
Problém závislosti na CUDA
CUDA (Compute Unified Device Architecture) je programovací ekosystém pro grafické karty (neboli GPU) vyvinutý společností NVIDIA. Toto prostředí se stalo de facto standardem v odvětví umělé inteligence a umožňuje výzkumníkům a vývojářům provozovat pokročilé modely strojového učení a hlubokého učení s bezkonkurenční efektivitou.
Jeho nesvobodná povaha však představuje strategický problém pro Čínu, která se nachází na technologické křižovatce kvůli omezením přístupu ke špičkovému hardwaru a softwaru uvaleným USA. Li Guojie zdůraznil, že neexistence solidní alternativy k CUDA činí Čínu zranitelnou. Řekl,
„Bez vlastního výpočetního systému zůstane Čína závislá na technologii, která může být kdykoli omezena z politických nebo obchodních důvodů.“
Tato závislost nejenže omezuje nezávislý rozvoj umělé inteligence v zemi, ale hrozí také, že zpomalí pokrok jejího technologického průmyslu obecně.
Čínské úsilí o vytvoření alternativy
Čína investuje do různých iniciativ s cílem snížit svou závislost na zahraničních technologiích. Společnosti, jako je Huawei, vyvinuly vlastní architektury čipů, zatímco akademické projekty byly prosazeny s cílem vyvinout alternativní softwarové ekosystémy.
Li však upozorňuje, že tento proces nebude jednoduchý a že doposud nebyla vyvinuta žádná alternativa, která by mohla přímo konkurovat CUDA z hlediska funkčnosti a efektivity.
Stejně jako u jiných populárních proprietárních technologií (např. samotných MS Windows) není jednou z hlavních překážek pro odklon od nich dokonalost samotného produktu, ale ekosystém, který byl kolem něj vybudován.
A ekosystém CUDA zahrnuje knihovny, vývojové nástroje a rozsáhlou komunitu programátorů, což činí přechod na alternativní platformu značnou výzvou:
„Nestačí vyvinout kompatibilní programovací jazyk, je třeba také vybudovat robustní ekosystém, který dokáže přilákat výzkumníky a firmy.“
Případ DeepSeek a (nedostatečná) alternativa PTX
Uprostřed tohoto scénáře začaly některé čínské společnosti zkoumat alternativní cesty. Jedním z významných příkladů je společnost DeepSeek, která se rozhodla používat PTX (Parallel Thread Execution), nízkoúrovňový jazyk vyvinutý společností NVIDIA, místo aby se spoléhala přímo na CUDA.
Tato strategie jim umožnila dosáhnout pozoruhodné efektivity, aniž by se stali obětí obchodních omezení USA… ale jen proto, že se netýkají staršího (s PTX kompatibilního) hardwaru společnosti NVIDIA, nikoli proto, že samotná technologie PTX je zdarma (je stejně proprietární jako CUDA).
Ačkoli tedy použití PTX ukazuje, že v rámci vlastního ekosystému společnosti NVIDIA existují životaschopné alternativy, odborníci varují, že toto řešení stále není dostatečnou zárukou technologické nezávislosti Číny: jedná se o technologii vyvinutou stejnou společností, která ovládá CUDA, takže riziko vnějších omezení by stále viselo nad hlavou čínského průmyslu.