Čína se pouští do ambiciózního plánu výroby energie v nebývalém rozsahu. Co je tento „svatý grál energie“ a jaké důsledky má pro čínský energetický sektor?
Čína je světovou velmocí v oblasti výroby energie, přičemž významnou část její produkce tvoří obnovitelné zdroje. V roce 2023 se Čína podílela 37 % na světové produkci solární a větrné energie, což podtrhuje její vedoucí postavení v iniciativách v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Vodní energie je základním kamenem čínské strategie v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Tato země je světovým lídrem ve výrobě vodní energie a na celosvětové produkci se podílí 29 %. Čínská krajina je poseta mohutnými přehradami, včetně deseti největších na světě, z nichž každá hraje klíčovou roli při využívání vodní energie.
V současné době probíhá výstavba nové přehrady na tibetské řece Yarlung Zangbo v himálajských horách, v okrese Medog. Předpokládá se, že tento projekt bude ročně vyrábět 300 miliard kilowatthodin (KWh), čímž se výrazně zvýší kapacita vodních elektráren v Číně. Ekologické a sociální náklady těchto projektů však nadále vyvolávají obavy.
Související článek
Kontroverzní dědictví vodních elektráren v Číně
Historie vodní energie v Číně je složitá a často kontroverzní. Přehrada Tři soutěsky, dokončená v roce 2012 na řece Jang-c‘-ťiang, je dosud největším hydroelektrickým projektem, který ročně vyrobí 103,6 miliardy KWh. Tento monumentální projekt si v letech 1993-2004 vyžádal přesídlení 1,3 milionu lidí. Sympozium OSN v roce 2004 odhalilo, že 40 % rozpočtu projektu bylo vyčleněno na přesídlení těchto obyvatel do nově vybudovaných měst.
Navzdory problémům hrála přehrada Tři soutěsky zásadní roli při zvládání povodní, zejména v oblasti řeky Jingjiang po proudu. Přesto nelze ignorovat dlouhodobý dopad na vysídlené komunity a ekosystémy.
Výstavba přehrad pro vodní elektrárny s sebou nese významné narušení životního prostředí, včetně záplav, odklonění toku řeky a zničení ekosystému. Vyvážení lidských a ekologických nákladů s cíli udržitelnosti je obrovskou výzvou.
Realizace a důsledky nového projektu
Čínská vláda investuje do projektu Motuo ohromujících 137 miliard dolarů (3,98 bilionů korun), který se bude skládat z 28 přehrad a četných tunelů určených k odvádění vody po strmých svazích hory Namcha Barwa. S klesáním vody se bude zvyšovat energetický výkon, přičemž nejvýznamnější pokles bude měřit 2 000 metrů na 50 km.
Očekává se, že tento projekt bude ročně napájet 50 milionů domácností, čímž překoná energetickou kapacitu přehrady Tři soutěsky a posune Čínu k cíli nulových čistých emisí uhlíku do roku 2060.
𝐖𝐡𝐞𝐧 𝐓𝐡𝐞 𝐋𝐞𝐯𝐞𝐞 (𝐨𝐫 𝐃𝐚𝐦) 𝐁𝐫𝐞𝐚𝐤𝐬
1,000 km upriver from Shanghai and the mouth of the Yangtze Delta sits a marvel of modern mega-engineering:
The Three Gorges Dam.
It might be about to collapse. What happens if it does?
— HUNTSMAN
(@maphumanintent) July 27, 2020
Čína chce do roku 2030 výrazně snížit svou uhlíkovou stopu, přičemž nová přehrada bude hrát klíčovou roli v dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.
Globální důsledky pro uhlíkovou neutralitu
Pařížská dohoda, globální dohoda, usiluje o drastické snížení emisí uhlíku a snaží se dosáhnout „čisté nuly“ v letech 2050 až 2100. Zvýšení globálních teplot o více než 1,5 °C oproti předindustriální úrovni by mohlo vyvolat závažné změny klimatu, které by vedly k extrémnímu počasí, změně místního klimatu a rozsáhlým ekologickým škodám.
Vodní elektrárna Motuo by mohla být zásadním krokem ke zmírnění změny klimatu. Pro Čínu však zůstává výzvou vyvážit své energetické potřeby s lidskými právy a environmentální spravedlností.