Důkazy odhalené čínským roverem Zhurong dodávají důvěryhodnost tvrzení o dávné historii prosycené H2O, a to i přesto, že otevírají nové možnosti zkoumání zaniklé možnosti života na Rudé planetě. Podle nejnovějších zjištění roveru jsou hlášeny důkazy o dávném pobřeží na severní polokouli Marsu, což posiluje takové teorie, že kdysi před miliardami let tuto oblast obklopoval oceán. Pokud je tedy samotným základem života voda, mohl kdysi na Marsu existovat život?
Vozítko Zhurong, které bylo prvním čínským roverem na Marsu, přistálo v roce 2021 na Utopia Planitia – obrovské, velmi staré impaktní pánvi. Během cesty dlouhé asi 1,24 km rover sbíral data pomocí palubních kamer, pozemního radaru a také pomocí nástrojů dálkového průzkumu Země.
Tyto výsledky byly interpretovány na Hongkongské polytechnické univerzitě jako sedimentární kanály, bahenní sopky a další útvary, které vypadají jako kráterové kužely. Tyto geologické značky naznačují, že pobřeží vzniklo v době, kdy bylo vody hodně.
Tento oceán údajně existoval přibližně před 3,68 miliardami let. Hydratovaný křemen stejně jako nalezený v této oblasti držel vrstvu sedimentů těžkých jako bahno voda. V průběhu let pak zamrzla na dobu asi 10000 až 100000 let a zanechala Zhurongovi tyto pobřežní linie, které nyní odhalil.
Související článek
Toto zamrznutí zanechalo oceán jako takový a začalo vysychat někdy před 260 miliony let. Někteří vědci tvrdí, že část této vody pronikla do podzemí a podle údajů sondy NASA Insight naplnila kůru Marsu dostatečným množstvím vody, aby pod ní vznikl kilometr a půl hluboký oceán.
Ztráta vody na Marsu v průběhu miliard let
Ve skutečnosti voda na Marsu nezmizela jen tak, její zmizení je labyrintem záhad podzemních zásobáren a atmosférických ztrát. Zatímco tedy podzemní póry a pukliny pohltily hlavní množství, sluneční bouře z mladého Slunce zbavily marťanskou atmosféru vody urychlující její únik do vesmíru.
Supinatá planeta se změnila z planety bohaté na vodu na suchou, vyprahlou poušť před více než třemi miliardami let. Pak má ale Mars v současnosti takový vyprahlý povrch, přesto jeho historie naznačuje schopnost hostit život. Naše poznatky o tom, že voda je nezbytnou podmínkou života, vyvolávají otázku, zda byl mikrobiální život na rudé planetě někdy přítomen. Silážní dno oceánu a nejnověji oznámený Zhurong otevírá další otázky o místě, které mohlo kdysi podporovat formy života v částech vzdálené minulosti Marsu.
Ne všichni vědci však tvrdí, že Zhurongův objev potvrzuje existenci pobřeží. Kritici této myšlenky tvrdí, že takovéto slabé prvky by pravděpodobně zmizely po miliardách let eroze. V takovém případě lze argumentovat obnovou povrchu dopadem asteroidu, který předpokládá pobřežní linii věrohodněji.
Pochopení historie vody na Marsu
K odhalení historie vody na Marsu je třeba zjistit podmínky na povrchu Marsu, a to putováním nikoliv pomocí přístrojů, jako jsou Zhurong a perseverance, které jsou velmi informativní, ale na nichž se přístroje nemohou rovnat přístrojům laboratoří na Zemi.
To by přineslo užitek těm misím, které provádějí návraty vzorků z Marsu. Čínská mise Tianwen-3 se chystá vrátit 500 g marsovské půdy do roku 2031, tedy dva roky před plánovaným termínem. Tato iniciativa může být pro projekt programu Návrat vzorků z Marsu (MSR) NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) předčasná kvůli zpožděním a překročení rozpočtu, které na něm vznikly.
Mezitím společnost SpaceX navrhla efektivnější zachycení vzorků pomocí své megarakety Starship. Odborníci tvrdí, že je pravděpodobně rychlejší vrátit lidi na Zemi a poté je vrátit zpět na povrch Marsu, než se pokoušet o vyslání robotických misí, a tento posun může změnit strategii průzkumu Marsu.
Tyto objevy ze sondy Zhurong dávají jen nahlédnout do historie Marsu a podporují některé teorie o dávných oceánech, navíc ukazují na možná stanoviště života. I když se o teoriích stále vedou spory, spěchá se s přivezením vzorků z Marsu a odhalením záhad jeho vodního vývoje.