Čínská loď Meng Xiang vrtá mořské dno do dosud nedosažených hloubek. Její technologie poprvé umožní přímý odběr vzorků zemského pláště.
Čínský projekt Meng Xiang představuje milník v hlubokomořském průzkumu. Vrtná loď, která zahájila provoz v listopadu 2024, je schopna vrtat až 11 kilometrů pod mořským dnem, čímž překonává současné technické limity podmořského výzkumu i limity nejhlubšího příkopu, který byl kdy za tímto účelem vyhlouben. Tato schopnost představuje nejen technologický průlom, ale otevírá také nové možnosti pro vědu, neboť umožňuje výzkumníkům přístup k dosud nedostupným vrstvám Země.
Loď Meng Xiang je dlouhá 179,8 metru, může zůstat v provozu 120 dní v kuse a pojme 180 členů posádky. Plavidlo je vybaveno devíti vědeckými laboratořemi, které se věnují mimo jiné geologii, geochemii a mikrobiologii. Tyto laboratoře jsou určeny k analýze odebraných vzorků in situ, což umožňuje získat rychlejší a přesnější výsledky. Kromě toho je plavidlo vybaveno nejmodernějšími technologiemi, které zajišťují bezpečný a efektivní provoz v extrémních podmínkách.
Strategie pro dosažení zemského pláště
Cílem projektu je získat přímé vzorky zemského pláště s využitím skutečnosti, že tloušťka oceánské kůry se pohybuje mezi 5 a 7 kilometry, což je podstatně méně než 37,5 kilometru kontinentální kůry. Tato geologická vlastnost usnadňuje přístup k hlubším vrstvám z oceánu než z pevniny. Vzorky zemského pláště jsou pro vědce velmi zajímavé, protože mohou poskytnout cenné informace o složení a dynamice zemského nitra i o procesech, které naši planetu formovaly po miliony let.
https://twitter.com/The_Tradesman1/status/1870108530457575758
Dosud nejhlubším pokusem o vrtání do Země zůstává superhluboký vrt Kola v Rusku, který je hluboký 12 262 metrů. Na rozdíl od vrtu Kola, který se nachází na pevnině, však Meng Xiang pracuje v náročném prostředí oceánu, což misi přidává další vrstvu složitosti. Studie o zpomalování vnitřního jádra Země by mohly být doplněny údaji z této čínské mise, což by poskytlo ucelenější obraz o vnitřních procesech naší planety.
Loď Meng Xiang technicky překonává své předchůdce: japonskou sondu Chikyū (vrtná kapacita 7 km) a americkou JOIDES Resolution (8,4 km). Vzorky, které by mohla získat, by poskytly přímé důkazy o deskové tektonice a vývoji oceánské kůry. Takový výzkum má zásadní význam pro lepší pochopení tektonických pohybů desek, které jsou zodpovědné za jevy, jako jsou zemětřesení a vznik pohoří.
Nedávný výzkum pozměnil teorie o anomáliích v zemském nitru a naznačil, že struktury pod Pacifikem a Afrikou by mohly být pozůstatkem dávného planetárního impaktu. Výsledky Meng Xianga by mohly tyto poznatky objasnit a poskytnout přímé důkazy, které by mohly změnit naše chápání geologické historie Země.
Tento projekt by mohl přispět k pochopení naší planety více, než si dokážeme představit a to jak z geologického hlediska, tak z hlediska vývoje života a ochrany oceánských ekosystémů. Můžeme se dozvědět mnohem více o místě, kde žijeme, což nám může mimo jiné otevřít dveře k tomu, abychom věděli, co hledat, až najdeme život mimo naši planetární soustavu. Získané informace by mohly mít zásadní význam i pro výzkum vesmíru, protože pochopení toho, jak se Země zformovala a vyvíjela, může poskytnout vodítka k poznání obyvatelnosti jiných planet.
Xu Zhenqiang, ředitel mořského geologického průzkumu v Guangzhou, zdůrazňuje, že tyto hlubinné vzorky budou použity ke studiu „evoluce života“ na naší planetě. Takové údaje by také mohly poskytnout informace o původu Měsíce v souvislosti s impaktem, který formoval současný zemský plášť. Tento výzkum by tedy mohl nejen převratně změnit naše chápání Země, ale také nabídnout nové poznatky o historii sluneční soustavy.