Čína provrtává oceány: Dostali se už do hloubky 11 kilometrů

  • 20. 3. 2025
  • Zdroj obrázku: Cristian Palmer / Unplash
Čína provrtává oceány: Dostali se už do hloubky 11 kilometrů

Čínská loď Meng Xiang vrtá mořské dno do dosud nedosažených hloubek. Její technologie poprvé umožní přímý odběr vzorků zemského pláště.


Čínský projekt Meng Xiang představuje milník v hlubokomořském průzkumu. Vrtná loď, která zahájila provoz v listopadu 2024, je schopna vrtat až 11 kilometrů pod mořským dnem, čímž překonává současné technické limity podmořského výzkumu i limity nejhlubšího příkopu, který byl kdy za tímto účelem vyhlouben. Tato schopnost představuje nejen technologický průlom, ale otevírá také nové možnosti pro vědu, neboť umožňuje výzkumníkům přístup k dosud nedostupným vrstvám Země.

Loď Meng Xiang je dlouhá 179,8 metru, může zůstat v provozu 120 dní v kuse a pojme 180 členů posádky. Plavidlo je vybaveno devíti vědeckými laboratořemi, které se věnují mimo jiné geologii, geochemii a mikrobiologii. Tyto laboratoře jsou určeny k analýze odebraných vzorků in situ, což umožňuje získat rychlejší a přesnější výsledky. Kromě toho je plavidlo vybaveno nejmodernějšími technologiemi, které zajišťují bezpečný a efektivní provoz v extrémních podmínkách.

Strategie pro dosažení zemského pláště

Cílem projektu je získat přímé vzorky zemského pláště s využitím skutečnosti, že tloušťka oceánské kůry se pohybuje mezi 5 a 7 kilometry, což je podstatně méně než 37,5 kilometru kontinentální kůry. Tato geologická vlastnost usnadňuje přístup k hlubším vrstvám z oceánu než z pevniny. Vzorky zemského pláště jsou pro vědce velmi zajímavé, protože mohou poskytnout cenné informace o složení a dynamice zemského nitra i o procesech, které naši planetu formovaly po miliony let.

Související článek

Hrozba pro Ameriku: 4000 metrů vysoký supervulkán
Hrozba pro Ameriku: 4000 metrů vysoký supervulkán

Mauna Loa, tyčící se jako největší činná sopka na světě, je impozantní přírodní silou. Tyčí se do výšky 4 170 metrů nad mořem, zastiňuje všechny vrcholy na Havaji a neustále připomíná syrovou sílu přírody.

https://twitter.com/The_Tradesman1/status/1870108530457575758

Dosud nejhlubším pokusem o vrtání do Země zůstává superhluboký vrt Kola v Rusku, který je hluboký 12 262 metrů. Na rozdíl od vrtu Kola, který se nachází na pevnině, však Meng Xiang pracuje v náročném prostředí oceánu, což misi přidává další vrstvu složitosti. Studie o zpomalování vnitřního jádra Země by mohly být doplněny údaji z této čínské mise, což by poskytlo ucelenější obraz o vnitřních procesech naší planety.

Loď Meng Xiang technicky překonává své předchůdce: japonskou sondu Chikyū (vrtná kapacita 7 km) a americkou JOIDES Resolution (8,4 km). Vzorky, které by mohla získat, by poskytly přímé důkazy o deskové tektonice a vývoji oceánské kůry. Takový výzkum má zásadní význam pro lepší pochopení tektonických pohybů desek, které jsou zodpovědné za jevy, jako jsou zemětřesení a vznik pohoří.

Nedávný výzkum pozměnil teorie o anomáliích v zemském nitru a naznačil, že struktury pod Pacifikem a Afrikou by mohly být pozůstatkem dávného planetárního impaktu. Výsledky Meng Xianga by mohly tyto poznatky objasnit a poskytnout přímé důkazy, které by mohly změnit naše chápání geologické historie Země.

Tento projekt by mohl přispět k pochopení naší planety více, než si dokážeme představit a to jak z geologického hlediska, tak z hlediska vývoje života a ochrany oceánských ekosystémů. Můžeme se dozvědět mnohem více o místě, kde žijeme, což nám může mimo jiné otevřít dveře k tomu, abychom věděli, co hledat, až najdeme život mimo naši planetární soustavu. Získané informace by mohly mít zásadní význam i pro výzkum vesmíru, protože pochopení toho, jak se Země zformovala a vyvíjela, může poskytnout vodítka k poznání obyvatelnosti jiných planet.

Xu Zhenqiang, ředitel mořského geologického průzkumu v Guangzhou, zdůrazňuje, že tyto hlubinné vzorky budou použity ke studiu „evoluce života“ na naší planetě. Takové údaje by také mohly poskytnout informace o původu Měsíce v souvislosti s impaktem, který formoval současný zemský plášť. Tento výzkum by tedy mohl nejen převratně změnit naše chápání Země, ale také nabídnout nové poznatky o historii sluneční soustavy.

Zdroje článku:
science.org

#