Čína plánuje novou vesmírnou stanici, na šířku má mít až kilometr

Čína plánuje novou vesmírnou stanici, na šířku má mít až kilometr

Čína pokračuje v rozšiřování svých infrastrukturních obzorů způsobem, který nechává zbytek světa s otevřenou pusou. Nedávno chtěla postavit největší přehradu v dějinách, což je projekt, který již schválila, a také realizuje vysoce pokročilý projekt vrtání s tunelovacím strojem schopným razit tunely i stavět tunely. Obě iniciativy ukazují, jakou úroveň rozvoje země zvládá. Nespokojují se však s tím, že by se zastavili, a nyní jdou ještě o krok dál s nápadem, který zní téměř futuristicky.


Čína v současné době pracuje na výstavbě solární stanice ve vesmíru o délce až jeden kilometr, což je tak monumentální infrastruktura, že byla popsána jako „další přehrada Tři soutěsky“ na Zemi. Tento odkaz není náhodný, protože přehrada Tři soutěsky je jedním z největších inženýrských počinů země a přirovnání tohoto nového projektu k ní jasně ukazuje, jak velký může být.

Výškový projekt na zachycování sluneční energie na oběžné dráze

„V současné době na tomto projektu pracujeme. Je stejně důležitý jako přesunutí přehrady Tři soutěsky na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 km nad Zemí. Je to působivý projekt, který vyvolává velká očekávání,“ řekl Long Lehao, raketový vědec.

Příklad přehrady Tři soutěsky je mnohem výstižnější. Tento monstrózní projekt umožnil a nadále umožňuje zásobování miliónů lidí elektrickou energií a řeší tak velké energetické problémy. Převedení této myšlenky do vesmíru naznačuje potenciál takového zařízení pro udržitelnou výrobu energie.

Související článek

Musk a Trump tvrdí, že zachránili astronauty uvízlé ve vesmíru. Realita je ale jiná
Musk a Trump tvrdí, že zachránili astronauty uvízlé ve vesmíru. Realita je ale jiná

Situace dvou astronautů, kteří se již několik měsíců nacházejí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), nabrala po nedávných prohlášeních Elona Muska a Donalda Trumpa nečekaný obrat. To, co bylo původně dobře stanoveným plánem NASA, se stalo středem politické a mediální kontroverze.

Záměrem je vynést stanici v několika fázích pomocí raket schopných nést velmi těžké náklady, jako je například Dlouhý pochod 9. Po navedení na oběžnou dráhu by se kilometr široká konstrukce protáhla kolem Země a vznášela by se v geostacionárním systému ve vzdálenosti 36 000 kilometrů. Plocha pro sběr slunečního záření by tak byla obrovská, daleko větší než u pozemských panelů.

Čína každopádně opět dává najevo svou touhu po prozkoumání nových energetických cest. Kromě této solární vesmírné stanice již země investovala do obrovských projektů obnovitelných zdrojů energie, jako jsou kolosální větrné elektrárny. Navzdory obrovským technickým a ekonomickým obtížím, které jsou s tím spojeny, je její ambice zlepšit a rozšířit výrobu energie ohromující. Než se tato „vesmírná přehrada“ stane skutečností, může to ještě nějakou dobu trvat, ale pokud nám zatím něco ukázali, pak to, že se nespokojí s tím, co je možné, ale vždy se snaží posouvat hranice, což odpovídá jejich současnému smýšlení stát se první světovou supervelmocí.

Znamenalo by to, že by mohla nepřetržitě sbírat sluneční energii, aniž by se spoléhala na cyklus den-noc, na kterém jsme závislí na povrchu. Tím se dosáhne mnohem vyšší účinnosti, protože sluneční záření ve vesmíru je intenzivnější a konstantnější. Hlavním problémem by byla především údržba, protože přímé působení kosmického prostředí (intenzivní sluneční záření, sluneční vítr a mikrometeority) může konstrukci snáze opotřebovat. Tím to však nekončí. Při dalším zamyšlení by také sloužila k rozostření našeho pohledu na vesmír, jako je tomu v případě družic SpaceX, které astronomové kritizují.

Podle čínských novin South China Morning Post je hlavním cílem sběr energie slunečního záření přímo z oběžné dráhy Země. Tato energie by pak byla nepřetržitě přenášena na Zemi bez omezení délkou slunečního svitu nebo počasím. Podle těch, kteří za touto iniciativou stojí, je projekt pro globální energetiku tak důležitý, že jej někteří přirovnávají k „projektu Manhattan“. Spojovat jej s vytvořením atomové bomby, nejničivější zbraně lidstva, je však poněkud nešťastné přirovnání. Je však nepopiratelné, že sehrál klíčovou roli i při výrobě relativně čisté energie prostřednictvím jaderných elektráren.

#