Monopol končí, Spojené státy jsou znepokojené. Tak by se v krátkosti dal shrnout vstup Číny na oběžnou dráhu. Dnes se podíváme na to, jak tato velmoc začala s odpalováním satelitů, dodáme také další zajímavosti.
Je to právě Starlink, tedy satelitní konstelace provozovaná a budovaná společností SpaceX, která dosud držela v této oblasti monopol. Jejich činnost je obecně zajímavá, za zmíňku stojí tzv. Muskův vláček. Jedná se o objekty satelitů, které jsou vypouštěny do vesmíru. Po určitou dobu jsou viditelné a působí právě jako onen vláček. Vidět je můžete i z Česka. Polohu a časy na obloze můžete jednoduše najít zde.
Úspěšná čínská mise
Zpět k Číně. Zdejší společnosti SSST se v srpnu roku 2024 podařilo odpálit první síť satelitů. Podle státního webu China Securities Journal provedla firma Shanghai Spacecom Satellite Technology odpal ze severní provincie Šan-Si. Do konce roku 2025 plánuje oběžnou udráhu pokrýt více než 600 kusy této techniky, do roku 2030 počítá až se 30 000 satelity. Americká SpaceX má pro porovnání aktuálně na oběžné dráze asi 5000 satelitů a po dokončení projektu je cílem počet 12000.
Rizika vypuštění velkého množství satelitů
Jako téměř vše, se ani tato činnost neobejde bez svých rizik. Světoví vědci se obávají, že vypuštění takového množství satelitů zabrání účinnému pozorování vesmíru teleskopy. Tato technika vydává poměrně intenzivní světelné záření, používá se například jako síť telekomunikačních technologií. Elon Musk ji ostatně hned několikrát použil (nebo použití zamýšlel) ve spojitosti s konfliktem na Ukrajině. Čínského postupu se obávají i někteří představitelé americké vlády a bezpečnostní analytici. Jak uvádí web idnes.cz:
Související článek
„Satelity poskytnou indicie a varování před námořníky, mariňáky a letci, kteří se budou snažit přesunout na západ, pokud dostanou pokyn, aby bránili svobodu. Nyní budou, způsobem, o kterém se nám v Americe nechce mluvit, v rámci rychle se rozšiřující zóny nasazení zbraní.,“ varoval americký činitel. Architektura čínských satelitů podle Gagnona ukazuje jejich vojenský význam. Nejsou navrženy „pro efektivitu a hospodárnost“, ale aby „mohly jít do války a udržet se ve válce“. Jejich hlavním cílem je informovat vojáky o tom kam zacílit palbu, dodal.
Přínos, a potenciální rizika tohoto postupu, ukáže především čas. Dnes ale můžeme říct, že se jedná o technologický postup lidstva, který může přinést i pozitivní výsledky. Čínu, jako světovou velmoc, jistě nejde přehlížet. Obdobné postupy v rámci vědy a techniky tak jistě budou následovat.