Čína má s planetou Mars vlastní plány. Zahrnují odběr půdních vzorků i výstavbu výzkumné stanice

Čína má s planetou Mars vlastní plány. Zahrnují odběr půdních vzorků i výstavbu výzkumné stanice

Čína zrychlila svou misi Tianwen-3 mířící k Marsu. Nyní cílí na vypuštění v roce 2028, tedy o dva roky dříve oproti původnímu plánu. Tím však ambice země v dobývání planety nekončí.

Zprávy o změnách v čínském kosmickém programu přichází v době, kdy se americká mise s cílem odebrat z Marsu vzorky potýká s časovými odklady a rostoucími náklady. Liu Jizhong, hlavní designér čínské mise na Mars, na nedávné konferenci oznámil, že Čína má v úmyslu získat přibližně 600 gramů marťanské půdy. Pokud bude mise úspěšná, vzorky půdy by se mohly dostat na Zemi do července 2031.

K odběru vzorků půdy z rudé planety chce Čína využít vícero způsobů

Namrata Goswami, čínský výzkumník věnující se kosmickou politice, věří, že země, která jako první úspěšně dokončí misi na Mars, se stane globálním lídrem v průzkumu vesmíru. Prokáže totiž schopnost bezpečně přistát, odebrat vzorky, znova vzlétnout a dopravit materiál na vzdálenost 53 milionů kilometrů zpět na Zemi. Čína v rámci mise Tianwen-3, která má tento úkol splnit, nabízí dalších 25 kg prostoru pro mezinárodní náklad, což reflektuje její snahu spolupracovat s dalšími zeměmi na průzkumu Měsíce a Marsu.

V rámci programu by k odběru půdy z marťanského povrchu měly být využity tři různé metody: vícebodový odběr povrchových vzorků, hluboké vrtání na pevných místech a odběr vzorků pomocí roveru. Tento přístup se liší od přístupu roveru Perseverance od NASA, který operuje v jednom z marťanských kráterů od roku 2021.

Číňané se chtějí na Marsu usadit nastálo

Plánovaná mise americké NASA a evropské ESA Mars Sample Return (MSR) čelí nejistotě kvůli vysokým nákladům a možným zpožděním až do roku 2040. Agentury požádaly letecké společnosti, aby navrhly inovativní koncepty, které by urychlily proces a snížily náklady, s cílem vrátit vzorky na Zemi ještě ve 30. letech 21. století. Optimální okno pro vypuštění na Mars se nicméně otevírá pouze každých 26 měsíců, což vrhá pochybnosti na dosažitelnost tohoto časového rámce.

Analýza vzorků z Marsu je považována za další logický krok v rozšíření našeho poznání o sluneční soustavě. Přestože není nutné vnímat tento jako závod, Čína i USA se snaží být první, kdo přiveze horniny z této planety. Asijská velmoc uvedla, že hlavním vědeckým cílem Tianwen-3 bude hledání známek života, zároveň se ale zavázala dodržovat mezinárodní dohody o ochraně planet a zabránit kontaminaci a zachování integrity vzorků. Pokud se Číně podaří najít vhodné místo pro přistání a naplánovat výstavbu první marťanské laboratoře, o které je v poslední době také řeč, mohly by její úspěchy zrychlit plány této technologické velmoci na trvalé osídlení rudé planety, ke kterému by mělo dojít do roku 2045. Čína však má v tomto směru konkurenci v podobě Evropy či Indie, a teprve v budoucnu se uvidí, kdo v tomto kosmickém závodu nakonec zvítězí.