Čína napíná síly svého vesmírného průmyslu
Průzkum Marsu je stále zajímavější pro všechny země, které touží ukázat, že jejich výzkumné a vývojové svaly jsou neuvěřitelné. Čína například provedla testy s mechem za účelem kolonizace Marsu. A právě v tomto rámci se pohybuje, protože to je její konečný cíl pro rok 2045. Prozatím má však na rok 2028 připravenou jinou velmi ambiciózní misi: získat vzorky za účelem nalezení současného nebo minulého života. Tímto způsobem se chce země postavit do čela výzkumu vesmíru a zároveň chce být schopna ukončit nedostatek energie.
Země je v čele
Co tato změna znamená? Čína v zásadě maximálně věří svému vesmírnému programu. Zatímco ostatní země poněkud zaostávají, asijská země je ve stavu milosti a snaží se dokázat svou sílu ve vesmírných závodech, kterým dosud dominovaly Spojené státy.
Mise Tianwen-3 využije ke sběru vzorků z Marsu tři metody:
- sběr na několika místech povrchu,
- vrtání v pevném bodě
- průzkum pomocí roveru.
Tyto různé přístupy umožní získat mnoho různých vzorků a následně je poslat zpět na Zemi k dalšímu studiu. Mezitím Spojené státy vykazují rozpočet, který již přesáhl 11 miliard, což je číslo, které ukazuje na organizační a technologické problémy, s nimiž se Severoamerická kosmická agentura (NASA) potýká.
Zároveň bude mít Tianwen-3 ve svém nákladovém prostoru místo až pro 23 kilogramů zahraniční technologie, protože chtějí ukázat, že jsou otevřeni spolupráci na této složité misi. Každá země, která bude chtít, se s nimi bude moci vydat na Mars.
Země již plánuje vybudování první laboratoře na světě, která by umožnila podrobnou analýzu vzorků z Marsu po jejich dopravení na Zemi. V dlouhodobějším horizontu Čína rovněž pracuje na programu výzkumu Marsu s lidskou posádkou s cílem vybudovat na planetě do roku 2045 výzkumnou základnu.
V celosvětovém prostředí průzkumu Marsu panuje stále větší konkurence. Indie ohlásila na rok 2025 vlastní misi na Mars, která bude zahrnovat rover a vrtulník, zatímco Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje v roce 2028 vyslat svůj rover ExoMars. Tyto mezinárodní snahy spolu s průlomovou akcí Číny naznačují, že průzkum rudé planety bude i nadále prioritou, a to nejen na vědecké úrovni, ale také z hlediska propagandy, která má ukázat, které země si takový skok mohou dovolit.
Hlavním cílem sondy Tianwen-3 je hledání známek života na Marsu, což je cíl společný s dalšími mezinárodními misemi, takže spojení sil je důležité. Aby byla zajištěna neporušenost vzorků a zabránilo se kontaminaci Marsu, Čína se zavázala dodržovat všechny stávající bezpečnostní normy. Spojené státy i Japonsko tak již učinily, když přivezly různé vzorky z některých asteroidů.
Čína oznámila, že svou misi Tianwen-3 k Marsu, která je nyní naplánována na rok 2028, posune o dva roky dopředu. Mise, jejímž cílem je přivézt přibližně 600 gramů marťanské půdy pro výzkum, je milníkem v kosmickém výzkumu země a předstihuje USA, které svou misi stále odkládají, protože jejich rozpočet se zvyšuje. Oznámení učinil Liou Ťi-čung, hlavní konstruktér mise, a informoval o něm čínský deník South China Morning Post na druhé mezinárodní konferenci o výzkumu hlubokého vesmíru v Chuang-šanu.