Peking překvapuje technologický svět svým oznámením o první komerční elektrárně na bázi jaderné fúze a jaderného štěpení, čímž předbíhá západní konkurenty, kteří mohou být o desítky let pozadu.
Čína urychluje své plány v oblasti jaderné fúze a redefinuje globální energetickou šachovnici. Asijská země oznámila, že v roce 2030 spustí Xinghuo, „první komerční elektrárnu na světě využívající jadernou fúzi“, o pět let dříve, než si původně sama naplánovala, a nechá tak své západní konkurenty daleko za sebou.
Nejedná se o laboratorní experiment, ale o „hybridní fúzně-štěpnou elektrárnu připravenou k připojení do elektrické sítě“. S investicí 2,76 miliardy dolarů (63,5 miliard korun) chce Xinghuo nepřetržitě vyrábět 100 megawattů, což se dosud nikomu nepodařilo.
Čínská snaha o zvládnutí jaderné fúze
Budoucí reaktor bude postaven na vědeckém ostrově Yaohu, v oblasti, která byla vybrána pro svá bohatá naleziště mědi, klíčového materiálu pro supravodiče. Projekt je součástí plánu Made in China 2025, přičemž Peking vynakládá na jadernou fúzi až 1,5 miliardy dolarů (34,5 miliard korun) ročně, což je téměř dvakrát více než USA, což vysvětluje, proč postupuje rychleji než jeho konkurenti.
Hybridní technologie navržená Číňany je radikálním odklonem od konvenčních reaktorů. Její konstrukce bude využívat neutrony vznikající při fúzi ke spuštění štěpných reakcí v okolních materiálech, čímž se znásobí vyrobená energie a výrazně sníží množství radioaktivního odpadu.
https://twitter.com/wmhuo168/status/1905514153235657190
Tato snaha o jadernou fúzi nepřichází sama. Čína také pracuje na jaderných motorech pro kosmické lodě, které by mohly zkrátit cestu na Mars na pouhé tři měsíce. To vše ukazuje na globální strategii vedoucího postavení v oblasti jaderných technologií jak na zemi, tak ve vesmíru.
Reaktor Xinghuo usiluje o třicetinásobné zvýšení spotřeby energie, což je hodnota, které vědci říkají faktor Q. Bezprecedentní účinnost ve srovnání s jeho konkurenty: mezinárodní megaprojekt ITER usiluje pouze o desetinásobné zvýšení energie, zatímco USA při svém nejlepším testu v roce 2022 dosáhly sotva 1,5násobného zvýšení.
Čínští vědci již využívají umělou inteligenci k řízení plazmatu při extrémních teplotách, což je jedna z velkých překážek zvládnutí fúze. Využití umělé inteligence k udržení stability plazmatu při teplotách v řádu milionů stupňů by mohlo být právě tím, co potřebují ke splnění ambiciózního harmonogramu.
Pokud se to podaří podle plánu, Čína předběhne o několik let britský STEP (2040) nebo dokonce svůj vlastní reaktor CFETR plánovaný na rok 2035. V USA společnost Helion Energy tvrdí, že bude dodávat elektřinu z jaderné fúze v roce 2028, ale s mnohem skromnější konstrukcí a zcela odlišnou technologií.
Historie jaderné fúze je plná nesplněných slibů a nedodržených termínů. Vědci stále čelí obrovským problémům: vytvoření materiálů, které vydrží pekelné podmínky a výroba dostatečného množství tritia, vzácného prvku potřebného pro tento proces. Přesto čínské odhodlání a dosažené výsledky naznačují, že tentokrát by mohli dosáhnout skutečného průlomu.
Globální souvislosti energetické revoluce
Jaderná fúze byla dlouho považována za „svatý grál“ čisté energie, protože má potenciál poskytovat téměř neomezenou energii bez emisí uhlíku, které jsou spojeny s fosilními palivy. Na rozdíl od jaderného štěpení, které se používá v dnešních jaderných elektrárnách a při němž vzniká radioaktivní odpad s dlouhou životností, při jaderné fúzi vzniká jako hlavní vedlejší produkt inertní plyn helium.
Projekt ITER, který se nachází ve Francii, je nejznámějším mezinárodním pokusem o dosažení jaderné fúze. Jeho realizace se však značně zpozdila a překročily se náklady, což vedlo některé kritiky k pochybnostem o jeho životaschopnosti v blízké budoucnosti. Velká Británie mezitím zahájila vlastní projekt, sférický tokamak pro výrobu energie (STEP), který by měl být uveden do provozu do roku 2040.
V tomto kontextu představuje oznámení Číny potenciální změnu hry. Přestože stále přetrvávají značné technické problémy, jako je vývoj materiálů, které by vydržely extrémní podmínky uvnitř fúzního reaktoru, pokrok v oblasti umělé inteligence a masivní investice do výzkumu a vývoje by mohly pomoci tyto překážky překonat.
Globální konkurence v oblasti jaderné fúze by mohla mít významné důsledky pro energetickou geopolitiku. Pokud se Číně podaří úspěšně komercializovat technologii jaderné fúze, mohla by změnit rovnováhu sil na globálním trhu s energií, snížit závislost na fosilních palivech a posílit svůj vliv na mezinárodní scéně.
Úspěch jaderné fúze by mohl časem vést k radikální proměně světové energetické infrastruktury a nabídnout čistý, bezpečný a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie. Cesta k této budoucnosti však zůstává nejistá a bude vyžadovat významnou mezinárodní spolupráci a trvalé odhodlání k technologickým inovacím.