Zdá se, že Čína je odhodlána získat nejen územní či ekonomickou převahu, ale také operační a symbolickou převahu.
Během studené války se Sovětský svaz připravoval na „nejhorší“ tím, že budoval velké množství podzemních základen a bunkrů, robustních staveb, které mohly odolat jadernému útoku. Také Německo má velké množství takových pozůstatků z minulých konfliktů. V Číně pracuje od roku 1980 tým, který se snaží vytvořit hlubinné kryty schopné odolat nejsilnějším představitelným západním bombám. Tým v tichosti buduje bezprecedentní projekt: největší vojenský bunkr na planetě.
Peking si staví svůj Pentagon
Deník Financial Times o tom informoval exkluzivně prostřednictvím satelitních snímků. Čína buduje na západním okraji Pekingu vojenský komplex monumentálních rozměrů, který by podle amerických zpravodajských služeb měl fungovat jako válečné velitelské centrum určené pro vrchní velení Lidové osvobozenecké armády (PLA) v případě konfliktu, včetně případné jaderné války.
Toto místo, kterému analytici neformálně přezdívají „Peking Military City“, by bylo největším vojenským velitelským centrem na světě o rozloze 1 500 hektarů, což je desetkrát více než Pentagon. Nová stavba se nachází přibližně 30 kilometrů od centra hlavního města. Satelitní snímky, které analyzovaly americké agentury, ukazují hluboké výkopy a intenzivní stavební činnost, což naznačuje vytvoření sítě silně vyztužených podzemních objektů propojených tunely, schopných odolat útoku, včetně jaderných zbraní.
Si Ťin-pchingovy plány
Zahájení prací, zjištěné v polovině roku 2024, se shoduje s přípravami PLA na sté výročí jejího založení v roce 2027, do kteréhožto data prezident Si Ťin-pching nařídil ozbrojeným silám vyvinout dostatečnou kapacitu k ovládnutí Tchaj-wanu.
Součástí této modernizační strategie je rozšiřování jaderného arzenálu, zlepšování integrace mezi složkami PLA a prosazování nových zbraňových systémů. Odborníci, jako je Dennis Wilder, bývalý vedoucí oddělení analýzy Číny v CIA, totiž interpretují nový bunkr jako jasný signál záměrů Číny nejen upevnit prvotřídní konvenční síly, ale také posílit své schopnosti pro jadernou válku.
China’s "Beijing Military City"
— GAMZIRI24 (@GAMZIRI24) April 17, 2025
Could Eclipse the Pentagon
Satellite imagery has exposed a 1,500‑acre secret command complex under construction about 20 miles southwest of Beijing—dubbed "Beijing Military City"—that may surpass the Pentagon in size.
U.S. intelligence and… pic.twitter.com/zyCzhl4OiB
Na ploše pěti kilometrů čtverečních pracuje současně více než 100 jeřábů a podle bývalého obrazového analytika Rennyho Babiarze zahrnuje infrastruktura podzemní zařízení propojená skrytými chodbami. V areálu zcela chybí prvky běžné u civilních realitních projektů, jako jsou výstavní prostory nebo oficiální internetové zmínky, což ještě více podtrhuje jeho vojenský charakter.
Ačkoli zde ve skutečnosti není žádná viditelná vojenská přítomnost, je zde několik značek zakazujících používání dronů nebo fotografování, hlídané kontroly vstupu a omezení průchodu blízkými turistickými oblastmi, které byly místními obyvateli prohlášeny za „vojenské oblasti“.
Rysy lokality připomínají sovětské podzemní základny z dob studené války a odrážejí vliv inženýrů, jako byl Qian Qihu, který byl po svém výcviku na bývalé Kujbyševově vojenské inženýrské akademii v SSSR průkopníkem vývoje jaderně odolných konstrukcí. Deník The Asian Times uvedl, že Qian a jeho tým se přinejmenším od 80. let minulého století zabývají vytvářením hlubinných krytů, které by byly schopny odolat extrémně silným bombám, jako je americká GBU-57A/B, jež dokáže proniknout až 200 metrů hlubokou zeminou.
Strategické ambice
Američtí představitelé zase tvrdí, že nový komplex by nahradil současné velitelské centrum PLA v Západních kopcích, které bylo vybudováno v době studené války a podle současných bezpečnostních standardů je již považováno za zastaralé.
Nové zařízení by nejen zvýšilo ochranu vrchního velení před pronikajícími americkými zbraněmi, ale umožnilo by také integraci pokročilých komunikací a poskytlo prostor pro budoucí vojenské kapacity. Jinými slovy, velikost komplexu a jeho částečně zakopané prvky ukazují na jediný účel: být hlavním čínským strategickým operačním centrem v případě války.
Výzkumníci a analytici se rovněž shodují, že projekt vykazuje všechny typické znaky vysoce citlivého vojenského zařízení, jako je použití železobetonu a síť hlubokých tunelů. Jeden z oslovených čínských výzkumníků v této souvislosti uvedl, že jeho velikost, která je větší než Pentagon, odráží Si Ťin-pchingovy ambice překonat Spojené státy ve strategických schopnostech.
Navíc: výstavba se časově shoduje s procesem městské transformace na předměstí Pekingu, v jehož rámci byly v oblastech jako Čching-lung-chu zbourány domy, což na čínských sociálních sítích podnítilo spekulace o povaze projektu.
V Číně již existují podzemní vojenská zařízení, jako je velitelské středisko v Xishanu jihozápadně od Pekingu, které se nachází 100 metrů pod zemí a odkud jsou od roku 2013 řízeny manévry PLA. V roce 2018 vědci identifikovali krasovou jeskyni v lesoparku Xishan s odhadovanou hloubkou 2 000 metrů a vlastním zdrojem vody, enklávu s potenciálem pro umístění jaderného bunkru.
Tato jeskyně je považována za hloubkově srovnatelnou se slavnou Kruberou v Gruzii, což naznačuje, že kromě probíhajících monumentálních prací zkoumá CHKO i zesílené přírodní lokality pro budoucí strategická zařízení.
Zdroje blízké tchajwanskému ministerstvu obrany naznačily, že PLA buduje nové velitelské centrum, ačkoli někteří odborníci zpochybňují vhodnost terénu pro podzemní bunkry. Vzhledem k velikosti místa se však spekuluje, že by zde mohlo být umístěno i administrativní zařízení na vysoké úrovni nebo rozsáhlá výcviková základna.
Hsu Yen-chi, výzkumný pracovník Rady pro strategická a válečná studia v Tchaj-peji, zdůraznil, že místo dalece přesahuje rozměry běžné vojenské základny, což posiluje hypotézu, že místo má mnohem větší strategický účel.
Čínská vláda zatím mlčí
Ze snímků se zdá být jasné, že se jedná o faraonské válečné staveniště. Oficiálně ani americký Úřad ředitele národních zpravodajských služeb, ani čínské velvyslanectví ve Washingtonu neposkytly komentář k projektu. A zatímco Washington postup prací bedlivě sleduje, Peking pouze trvá na svém závazku k politice obrany a mírového rozvoje.
Rozsah, utajení a technické vlastnosti nového komplexu však utvrzují dojem, že země vytváří fyzické a logistické základy pro možnou přímou konfrontaci v budoucnosti, přičemž velitelské centrum je navrženo tak, aby mohlo fungovat i v extrémních scénářích, jako je jaderná válka.