Bylo by snadné si myslet, že debata o nebezpečích umělé inteligence je relativně nová. V nejlepším případě se táhne několik desetiletí, kdy si s touto myšlenkou začaly pohrávat vědeckofantastické filmy jako Terminátor. Vědomí, že o mnoha dnešních obavách z umělé inteligence mluvil skromný chovatel ovcí už před 161 lety, však tento pohled docela mění.
Jmenoval se Samuel Butler a v době, kdy ještě nebyla zavedena pravidla fotbalu a ve Spojených státech stále žili otroci, předvídal naši budoucnost tím, že předpověděl vývoj a evoluci toho, čemu dnes říkáme umělá inteligence. Jedná se o první text, který hovoří o obavách, že stroje nakonec budou pro pokrok lidstva prokletím, nebo alespoň o první zaznamenaný text.
Související článek
Předchůdce moderní science fiction
Pod názvem Darwin mezi stroji srovnával tento novozélandský chovatel ovcí Darwinovu evoluční teorii s technologickým pokrokem strojů a naznačoval, že časem budou mít vlastní vědomí a mohou vytlačit lidstvo jako dominantní druh: „Sami si vytváříme své nástupce.“ V tomto textu se objevují i názory, že stroje budou mít vlastní vědomí.
Butler použil přirovnání k domácím mazlíčkům a zvířatům ve smečce, aby hovořil o tom, že zpočátku budou stroje sloužit jako společníci nebo pomocníci při pracích, které považujeme za příliš těžké, a že podobně jako u psů a koní se bude tento vztah dále prohlubovat, až jim budou poskytnuty výhody a péče, které jim nakonec pomohou k reprodukci.
Mezi pochopitelným strachem a klasickou babskou povídačkou Butler poznamenal:
„Denně jim přidáváme na kráse a jemnosti jejich fyzické organizace; denně jim dáváme větší sílu a dodáváme jim pomocí nejrůznějších důmyslných vynálezů tu samoregulační a samočinnou sílu, která pro ně bude tím, čím byl pro lidský rod intelekt. Jak budou plynout staletí, zjistíme, že jsme horší rasou.“
Současné představy o umělé inteligenci, jako je možnost sebereprodukce, vědomí nebo ztráta kontroly nad jejími schopnostmi, se objevily již v Butlerově textu. A nemyslete si, že šlo jen o pouhý záchvat vzteku bez váhy v tehdejší kultuře.
Darwin mezi stroji byl natolik vlivný, že nakonec pronikl i do díla Isaaca Asimova nebo do moderní science fiction příběhů, jako je Matrix. Příběh Duny, to je nejzřetelnější příklad, vychází ze vzpoury proti inteligentním strojům známé jako Butlerovský džihád. To se nezdá být náhodné.
Budoucnost umělé inteligence ve věku bez počítačů
Je překvapivé, že v době, kdy byl první počítač ještě téměř 70 let vzdálený, žijící uprostřed technologického pokroku, kde nejpůsobivější věcí, kterou jste mohli najít, byla mechanická kalkulačka, si chovatel ovcí dokázal představit budoucnost tak daleko dopředu. Zítřek, který díky svému vlivu na science fiction a tomu, jak se nakonec přelévá do technologického pokroku, mohl být klidně vyvolán právě jím.
Mluví o tom, že evoluce strojů bude fungovat jako evoluce hodinových mechanismů, které se budou stále zmenšovat a zdokonalovat, jako to dělali Darwinovi obratlovci: „To naprosto ukazuje, že škoda už byla napáchána, že naše otroctví začalo doopravdy, že jsme vytvořili rasu bytostí, které není v našich silách zničit.“
Jeho obavy, které v každém případě obcházejí apokalyptický charakter, který svým obavám propůjčil, nejsou příliš vzdálené těm, které jsme v posledních letech rozvíjeli my:
„Den za dnem nás stroje dohánějí, den za dnem jsme jim stále více podřízeni. Konečný výsledek je jen otázkou času, ale že přijde doba, kdy stroje budou mít skutečnou nadvládu nad světem a jeho obyvateli, o tom nemůže žádný skutečně filozoficky smýšlející člověk ani na okamžik pochybovat.“
Přijetí jeho mýtického dopisu se setkalo s kritikou všech tvarů a barev, ale vyvolaný šum Butlera přiměl k tomu, aby své předpovědi posunul dál románem vydaným v roce 1972 pod názvem Erewhon, který odhalil společnost, v níž byli nuceni zničit veškerou technologii vytvořenou za posledních 300 let, aby si zajistili přežití jako druh. Nebylo by bezdůvodné se domnívat, že odtud pocházejí i dystopické filmy a videohry, které si dnes užíváme.