Studie ukazuje, že lidé snižují odpovědnost firem a programátorů, když systémům umělé inteligence přisuzují lidské vlastnosti.
Nová studie odhalila, že naše vnímání umělé inteligence přímo ovlivňuje způsob, jakým jí přisuzujeme vinu. Výzkum založený na několika experimentech s reálnými případy, jako je například rasistické označování fotografií, ukazuje, že máme tendenci činit umělou inteligenci odpovědnější, když jí přisuzujeme lidské schopnosti, jako je vědomí nebo plánování.
Podle serveru Science Daily výzkumníci manipulovali s vnímáním účastníků tím, že umělé inteligenci přiřazovali lidské vlastnosti, jako je jméno, věk, výška a záliby. Výsledky byly překvapivé: když byla umělá inteligence vnímána jako více lidská, účastníci jí přisuzovali výrazně větší vinu a zároveň snižovali odpovědnost zúčastněných společností.
Humanizace AI vytváří nová etická dilemata
Tento jev nabývá na významu, když se podíváme na nezadržitelný technologický pokrok. S tím, jak ChatGPT-3 překonává nové překážky v uvažování, se rozdělení odpovědnosti stává složitějším. Studie odhalila zásadní zjištění: zatímco vina vůči UI vzrostla, odpovědnost společností se snížila pouze v případě, že byly požádány o relativní rozdělení viny.
Související článek
Situaci dále komplikuje skutečnost, že rok 2025 přinese revoluci v oblasti autonomních systémů. Výzkumníci varují před nebezpečím obviňování AI, zejména v případech morálních prohřešků, jako jsou špatná lékařská rozhodnutí nebo nehody s autonomními vozidly.
Není náhodou, že bývalý generální ředitel společnosti Google varoval před možnou potřebou odstavit některé systémy AI. Pro lepší pochopení těchto systémů vyvinuly společnosti, jako je Anthropic, knihovny bezplatných výzev. Vzdělávání se stává nezbytným, aby se předešlo nesprávnému přisuzování odpovědnosti.
Studie upozorňuje na zásadní věc: pokud posuzujeme vinu každého zúčastněného subjektu nezávisle, odpovědnost společností se nesnižuje. Toto zjištění zpochybňuje naši tendenci používat umělou inteligenci jako výmluvu a naznačuje, že potřebujeme jasnější rámec pro přidělování odpovědnosti v případech morálních prohřešků, na nichž se podílejí systémy umělé inteligence.
Výzkumníci dospěli k závěru, že vnímání lidské mysli v umělé inteligenci je rozhodujícím faktorem při přisuzování viny. Tendence polidšťovat tyto systémy by mohla mít škodlivé důsledky, pokud by umožnila skutečným pachatelům vyhnout se odpovědnosti za fasádou zdánlivě autonomní umělé inteligence. Bylo by rozhodně zajímavé sledovat podobné tredy přímo na české populaci, jejíž názory jsou v porovnání s tou světovou obecně více radikální a vyhraněné.