Sam Altman opět promluvil. V další ze svých úvah generální ředitel společnosti OpenAI představil transformační vizi, v níž hlavní proud umělé inteligence demokratizuje přístup k pokročilým kognitivním schopnostem. Podle jeho postřehů by do 10 let mohl mít každý k dispozici nástroje odpovídající „neomezené genialitě“ dnešních špičkových profesionálů, což by radikálně redefinovalo náš vztah k práci, kreativitě a společenskému pokroku.
Altman definuje AGI jako systém schopný řešit složité problémy na úrovni člověka v mnoha oblastech. Ačkoli je tento pojem stále příliš vágní, systémy směřující tímto směrem jsou již na obzoru, což zdůrazňuje důležitost pochopení historického okamžiku, ve kterém žijeme. Podle technologického lídra lidstvo pokročilo díky stále výkonnějším nástrojům a AGI je další etapou této cesty.
Budoucnost neomezené inteligence
Jedním z nejrevolučnějších aspektů AGI je její schopnost zvýšit lidskou produktivitu. Generální ředitel společnosti OpenAI se domnívá, že v budoucnu by agenti AI mohli fungovat jako virtuální spolupracovníci prakticky ve všech oblastech znalostí, pomáhat se složitými úkoly a umožnit lidem soustředit se na inovativnější a kreativnější nápady. Například agent pro softwarové inženýrství, který by byl schopen vykonávat většinu prací, které dnes vyžadují inženýra s několikaletou praxí. Vynásobte to tisícem nebo milionem agentů působících v různých odvětvích: dopad na ekonomiku a společnost by byl gigantický.
Z ekonomického hlediska Altman poznamenává, že náklady na používání umělé inteligence dramaticky klesají, a to až desetinásobně každých 12 měsíců, což podporuje masové přijetí. Vztah mezi inteligencí modelu AI a prostředky použitými k jeho tréninku navíc naznačuje, že s rostoucími investicemi lze dosáhnout neustálého a předvídatelného zlepšování. To předznamenává exponenciální hospodářský růst, radikální změnu povahy práce a posílení vlivu jednotlivce na svět.
Altman zdůrazňuje, že AGI má také potenciál transformovat kritické oblasti, jako je věda a medicína. V tomto ohledu si také představuje scénář, a sice svět, ve kterém bude možné vyléčit všechny nemoci, což lidem umožní užívat si více volného času a plně realizovat svůj tvůrčí potenciál. Tato optimistická vize počítá s budoucností, v níž každý jednotlivec může dosáhnout více, než dosahují ti nejvlivnější lidé dnes.
Altman si je však vědom i sociálních a etických výzev, které tuto technologickou revoluci provázejí. Podle jeho názoru je zásadní zajistit, aby výhody AGI byly spravedlivě rozděleny a nedocházelo ke koncentraci moci nebo bohatství, která by prohlubovala stávající nerovnosti. Dále zdůrazňuje, že je třeba dát lidem větší kontrolu nad technologií, aby se předešlo dystopickým scénářům, jako je využívání AI autoritářskými vládami k masovému dohledu a ztrátě autonomie jednotlivce.
Altman se domnívá, že do roku 2035 by měl mít kdokoli přístup k „neomezenému géniu“, aby mohl realizovat své nápady, což by demokratizovalo inteligenci a kreativitu v celosvětovém měřítku. Představuje si svět, v němž každý jednotlivec může dosáhnout stejné úrovně intelektuálních schopností jako dnešní nejbystřejší mozky, a nepochybuje o tom, že všeobecný přístup k síle umělé inteligence by změnil lidskou produktivitu a kreativitu a přinesl by nevyčíslitelné výhody celému lidstvu.