Tým britských výzkumníků se rozhodl využít síly umělé inteligence k průzkumu až 1,6 milionu snímků mozkových tkání. Cílem průlomové studie by měl být vývoj nového softwarového nástroje, který bude schopen předpovídat riziko vzniku demence.
Jako studijní materiály ke strojovému učení poslouží umělé inteligenci soubor dat z výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI), který byl získán se souhlasem více než milionu a půl obyvatel Skotska z tamní databáze lékařských záznamů. AI tak bude mít za úkol najít vzorce, které by mohly naznačovat pravděpodobnost projevů raných fází demence. Pokud se vědcům podaří identifikovat konkrétní rizikové faktory, které těmto nemocem předcházejí, mohli bychom se v dohledné době dočkat přesnějších metod diagnostiky i léčby vybraných neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.
S analýzou obrovského množství dat pomůže vědcům AI
Tým britských datových vědců a akademických výzkumníků věří, že se jim podaří do databáze zanést informace od 1,6 milionu pacientů. Použití základních snímků z CT a MRI je pak pro vývoj algoritmu klíčové, jelikož jde o poměrně rutinní vyšetření, během nichž by tak mělo být možné odhalit případné hrozby včas. V případě úspěchu první fáze výzkumu se pak vědci zaměří na další část, tedy vývoj nových léčebných postupů. Stávající léčba demence je totiž velmi nákladná a její výsledek je mnohdy nejistý. Získáním velkého souboru údajů ze skotského systému zdravotní péče a souhlasem vybraných účastníků by tak mělo být možné zahájit experimentální léčbu brzy po dokončení nového diagnostického softwaru.
Potenciál umělé inteligence v medicíně je již nyní obrovský
Umělá inteligence se v rámci medicíny těší stále větší a větší oblibě. V diagnostice některých onemocnění se AI dokonce jeví být spolehlivější než člověk. Algoritmy založené na strojovém učení jsou pak mnohdy využitelné napříč různými lékařskými odvětvími. Pokud se tedy vyvinutý software ukáže jako dostatečně spolehlivý, bude jej možné snadno a rychle zařadit do procesu rutinního radiologického vyšetření.
Související článek
Britští pacienti s diagnostikovanou demencí či Alzheimerovou chorobou projekt vítají a do studie se chtějí aktivně zapojit. Vzhledem k tomu, že velkou část rizikových faktorů podněcujících vznik neurodegenerativních onemocnění – například kouření, obezitu či pobyt ve znečištěném ovzduší – lze do značné míry eliminovat, věří tito lidé v úspěch nového diagnostického nástroje. Rychlá a přesná diagnóza pak jde ruku v ruce s včasným nasazením správné léčby a podchycení průběhu nemoci dříve, než se vůbec stihne rozvinout. Demence a s ní související poruchy nervové soustavy by se tak možná konečně zbavily vizitky populačních chorob a strašáků současné společnosti, a dostaly by se na úroveň banálních a snadno léčitelných nemocí.