Dokud Microsoft nepředloží „důkazy“, o nichž tvrdí, že je zadržuje, nelze určit, zda je tento údajný průlom skutečně „svatým grálem“ kvantové výpočetní techniky, nebo zda (opět) předčasně oznámil, že se unáhlil.
Společnost Microsoft nedávno oznámila průlom v oblasti kvantových počítačů, který by teoreticky mohl změnit směr vývoje této technologie: vytvoření prvního topologického qubitu, což je úspěch založený na Majoranově „teorii nulových módů“.
Zveřejnění výsledků jeho výzkumu v časopise „Nature“ však zdaleka nepřesvědčilo vědeckou komunitu, ale vyvolalo pouze skepsi, protože chyběly dostatečné technické podrobnosti, aby mohli ostatní výzkumníci experimenty zopakovat a zjištění potvrdit.
Původní reklama
V únoru loňského roku představil Microsoft svůj výzkum v tiskové zprávě a publikoval článek v časopise Nature, v němž tvrdil, že se mu podařilo vytvořit nový typ topologického qubitu, který by mohl usnadnit konstrukci rozsáhlých kvantových počítačů.
K prokázání existence těchto qubitů vyvinul Microsoft čip Majorana 1, procesor založený na topologické supravodivosti. Tento čip využívá zařízení z ultratenkých supravodivých drátků vyrobených ze speciálního materiálu, které teoreticky umožňují generovat na každém konci pár teoretických částic známých jako „Majoranovy kvazičástice“. Společnost tvrdí, že její experimenty prokázaly vznik tohoto nového typu qubitu, který je stabilnější a odolnější vůči „šumu“ (hlavní problém dnešních kvantových počítačů).
Kritika a skepse: Nedostatek vědecké důkladnosti?
Navzdory nadšení, které oznámení vyvolalo, někteří fyzikové zpochybnili spolehlivost předložených důkazů. Výzkumník Henry Legg z University of St Andrews kritizoval metodiku použitou společností Microsoft a tvrdil, že neexistují jasné důkazy, které by prokázaly, že systém vykazuje skutečnou topologickou fázi (tj. zvláštní stav hmoty, kdy jsou elektrony uspořádány způsobem, který je chrání před problematickým vnějším šumem).
Jinými slovy, Legg nevylučuje, že pozorovali některé zajímavé efekty, ale připomíná, že to automaticky neznamená, že jejich materiál má topologickou fázi, která je nezbytná pro stabilitu qubitů.
Leggova studie, která se teprve chystá ke zveřejnění, naznačuje, že testovací protokol používaný společností Microsoft, nazvaný „Topological Gap Protocol“ (TGP), postrádá přesné definice a ponechává prostor pro nejednoznačné interpretace.
K této kontroverzi přispívá i relevantní skutečnost, že Microsoft již v roce 2018 učinil podobné prohlášení, v němž tvrdil, že odhalil Majoranovy „nulové módy“. Po další analýze se však ukázalo, že data byla zmanipulovaná, a společnost je musela odvolat. Toto pozadí vyvolává pochybnosti o pravdivosti nového zjištění.
Microsoft tvrdí, že má v rukávu důkazy
Chetan Nayak, hlavní řešitel projektu Majorana 1, se článku v Nature zastal a tvrdí, že Microsoft má důkazy o kvantovém milníku, jen nebyly zahrnuty do publikace. Podle Nayaka byly tyto údaje sděleny více než stovce vědců na soukromé akci v laboratoři Station Q a budou diskutovány na nadcházející konferenci Americké fyzikální společnosti.
Tento postoj však kritizovali někteří odborníci, kteří se domnívají, že průlom takového rozsahu by měl být před oznámením recenzován.
Závěr
Pokud společnost mluví pravdu, mohla by se etablovat jako lídr v kvantovém závodě před konkurenty, jako jsou Google a IBM. Koneckonců potenciál kvantových počítačů založených na topologických qubitech je obrovský. Microsoft tvrdí, že jeho technologie by mohla umožnit konstrukci kvantových počítačů s jedním milionem qubitů, což je bezprecedentní milník.
To se však nestane dříve, než se Microsoftu podaří předložit přesvědčivé důkazy. A pokud se mu to nepodaří a historie se bude opakovat, může to vážně poškodit pověst společnosti v této oblasti.