Revoluce v oblasti umělé inteligence mění naši společnost závratným tempem, ale její úspěch může záviset spíše na naší víře v ni než na jejích skutečných schopnostech. Nejpokročilejší systémy umělé inteligence vykazují známky vyhoření, protože technologičtí giganti se snaží udržet nadšení veřejnosti při životě.
Podle analýzy zveřejněné v časopise Futurism se tento jev podobá „efektu Zvonilky“, kdy technologie potřebuje kolektivní víru, aby se jí dařilo. Stejně jako postava Petra Pana, i umělá inteligence vyžaduje, aby jí veřejnost stále věřila, aby se mohla dále vyvíjet a plnit své sliby.
Budoucnost AI závisí na naší schopnosti udržet její sliby při životě
Současná situace v oblasti umělé inteligence představuje nápadné kontrasty. Zatímco umělá inteligence prokazuje svůj potenciál v boji proti rakovině, velké technologické společnosti čelí stále větším výzvám. Sám generální ředitel společnosti Google Sundar Pichai připustil, že od roku 2025 bude pokrok obtížnější, protože nejjednodušší řešení jsou již vyčerpána.
Tato realita kontrastuje s optimismem technologického sektoru, který nadále živí velká očekávání. Spuštění nových generativních aplikací umělé inteligence a zdokonalení systémů, jako je ChatGPT, udržují zájem veřejnosti při životě, i když výsledky ne vždy splňují očekávání.
Technologický průmysl investoval do vývoje AI obrovské množství peněz a zdrojů, ale tyto investice začínají vykazovat klesající návratnost. Varování bývalých vedoucích pracovníků společnosti Google před riziky těchto systémů odráží rostoucí obavy v tomto odvětví.
MIT upozornil, že dnešní umělá inteligence má značná omezení v chápání světa, ačkoli její schopnost generovat přesvědčivé odpovědi se neustále zlepšuje. Tento jev vyvolává otázky o skutečné povaze pokroku v oblasti umělé inteligence.
Nedávná historie nám ukazuje příklady technologií, které se navzdory velkým investicím nepodařilo realizovat podle plánu. Neúspěch stěžejních projektů, jako jsou Metaverse, Web3 nebo Google Glass, ukazuje, že peníze nestačí, pokud se ztratí zájem veřejnosti.
Technologický průmysl musí udržovat neustálý přísun novinek a slibů, aby nadšení neopadalo. Strategie informační nasycenosti se snaží vyvolat pocit naléhavosti, který udržuje veřejnost v napětí a mění očekávání ohledně umělé inteligence v sebenaplňující se proroctví.
Tento obchodní model založený na očekávání funguje jako spekulativní systém tvorby hodnot. Zpeněžení příslibů budoucnosti umožňuje technologickému průmyslu udržet se nad vodou, zatímco čeká, až se jeho předpovědi naplní.