Globální oteplování a s ním spojený úbytek ledovců nezadržitelným tempem zrychlují. Vědci z celého světa se intenzivně snaží přijít s účinným opatřením, to však stále nepřichází. Situace si tak žádá kuriózní, avšak možná konečně účinné řešení.
Vědecký obor geoinženýrství, zabývající se především regulací dopadů lidské činnosti na světové klima, je zejména v posledních letech na vzestupu. Snahy snížit negativní dopady rychle se oteplující planety však budí u veřejnosti spíše dojmy kontroverze a megalomanství. Jedním ze zvažovaných projektů je například uvolnění jemných částic do vyšších vrstev atmosféry s cílem odrážet sluneční světlo pryč od zemského povrchu. Toto solární geoinženýrství však v bizarnosti nejspíš nyní vystřídá další odvážný koncept, kterým chtějí vědci zpomalit zvyšování hladiny moří.
Nový dokument světových expertů představil smělé vize na záchranu ledovců
Skupina expertů složená z výzkumníků z agentury NASA, institutu MIT a prestižních světových univerzit představila letos v červenci svou vizi snažící se situaci okolo tání ledovců řešit. V dokumentu se mimo jiné hovoří o odvážném plánu vybudovat okolo ledových ker pružné bariéry či jiné způsoby ukotvení s účelem zpomalit sesuvy ledu do moře. Ačkoliv se mohou tyto projekty jevit jako absolutně nerealistické, jsou jejich autoři přesvědčeni o tom, že příliš mnoho jiných možností již lidstvu k záchraně planety nezbývá.
Jedním z nápadů, které plán světových expertů nabízí, je výstavba plovoucích zábran, které by byly ukotveny na mořském dně, a zamezovaly by teplým mořským proudům v erozi ledových ker. Z pohledu materiálu se původně uvažovalo o plastu, nyní se však jeví jako použitelnější spíše přírodní vlákna typu bavlny či sisalu, které budou pro přírodu mnohem menší zátěží. Druhým projektem, o kterém se práce zmiňuje, je navrtání děr do základen ledovců. Vzniklými otvory by bylo možné ze zmrzlé masy odvádět kapalnou vodu či teplo.
Související článek
V případě realizace projektu bude nutné řešit nespočet komplikací
Vědci nacenili zkonstruování 80 kilometrů těchto bariér na zhruba 88 miliard amerických dolarů (téměř 2 biliony korun). Projekt těchto rozměrů by kromě vysoké ceny vyžadoval i mezinárodní politickou podporu, což by podle některých nezávislých odborníků mohl být větší problém než zajištění potřebného kapitálu. Plány na obestavění ledovců ochrannou zdí postupně získaly řadu podporovatelů i odpůrců. Kritici nápadu kromě nákladů vytýkají například nedostatky v konstrukčních plánech či odvádění pozornosti od emise skleníkových plynů, jejichž redukce je pro planetu přínosnější než přímé řešení situace s ledovci.
Výstavba bariéry by také vyžadovala zapojení celé flotily ledoborců, shromáždění obrovského materiálu a zaměstnání značného počtu zaměstnanců nejen na samotné práce, ale i pro zajištění potřebné infrastruktury. V kombinaci s nevyzpytatelností oceánu v arktických oblastech tak projekt podle externích glaciologů skutečně nemá šanci na úspěch. Dokument také opomíná řešit další dosud nezamýšlené dopady, například na volně žijící živočichy. I kdyby se pak všechny tyto problémy podařilo nakonec vyřešit, potrvá desítky let, než vědci vůbec zjistí, zda je obranný val účinný či nikoli.
Je geoinženýrství skutečně klíčem k záchraně planety?
Změny klimatu mají na naši planetu extrémní vliv. Podle odhadů z posledních let se mořská hladina do roku 2100 zvedne o celý jeden metr, což ohrozí většinu pobřežních měst. Řada ledových příkrovů poblíž zemských pólů je navíc již za kritickým bodem zlomu, a tudíž nelze jejich tání zvrátit. Nejistota v oblasti kontroly globálního oteplování tak narůstá. Až z postupem času se ukáže, zda má v tomto ohledu geoinženýrství svůj smysl a přínos, nebo jde jen o pseudovědecký obor navrhující nereálná či nesmyslná řešení.