Český gastro sektor je v poměrně dobré kondici a podniků v pohostinství rychle přibývá. To však nemohou říct malé venkovské hospody, které se s problémy po zákazu kouření, covidové krizi a dvouciferné inflaci vyrovnávají složitě.
Situace úpadku hospod nejvíce postihuje vesnické podniky. V obcích s méně než pěti tisíci obyvatel ukončilo svou působnost za posledních pět let zhruba 1500 podniků.
„Podnikání ve veřejném stravování je stále náročnější, navíc trpíme kritickým nedostatkem zaměstnanců a stále přibývají regulace. To vše se ve světle snížené spotřeby domácností promítá do rozhodnutí některých podnikatelů z tohoto oboru odejít,“ tvrdí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Největší kontrast a popularita hospod v Česku byly vždy viděny v souvislosti s našimi sousedy, zejména v Německu a Rakousku. Zatímco u nás v každé vesnici byla hospoda otevřená už od poledne a večer nabývala ještě větší návštěvnosti, například v Rakousku, hned za hranicemi, bylo odpoledne liduprázdno a večer posedávalo v hostinci jen pár lidí. Skutečnost, že něco takového nastane i v Česku, si před pár lety nikdo neuměl ani představit. Pivní a hospodská atmosféra patřila k české kultuře po staletí, jenže v posledních deseti letech začala upadat. S novou generací zkrátka upadá zájem o vysedávání v hospodách.
Pátrání po příčině
Samozřejmě důvodů, proč tradiční vesnické hospody krachují, je více. Patří mezi ně například covidové restrikce. Lidé si odvykli trávit každý večer v hospodě a po znovuotevření o ně zkrátka již nebyl takový zájem. Ještě předtím návštěvnost hospod ovlivnil zákaz kouření v interiéru a samozřejmě i konec hracích automatů. K tomu si připočtěme skutečnost stále dražšího piva. Dnes se zkrátka více vyplatí koupit si lahvové pivo a popíjet ho v klidu svého domova než každý večer utratit stovky za pár točených.
„Vzhledem k současné realitě – ceny energie, plynu i potravin, které nás radikálně a neomylně likvidují – jsme restauraci uzavřeli,“ podobnými vyjádřeními popisují současnou situaci čeští provozovatelé hospod.
Jenže důvod konce hospod najdeme i jinde. Hostinec prakticky fungoval jako sociální síť. Lidé z vesnice či městské čtvrti se setkávali u piva či nealkoholických nápojů, diskutovali, sdíleli své problémy a dohazovali si práci. V dnešní době je možné vše ze zmíněných aktivit realizovat online. Hospoda byla reálnou sociální sítí, kde nebylo nouze o živou hudbu či o společné sledování sportovního vysílání. Tohle vše však nahradil Facebook, Instagram, TikTok či další aplikace. Přes internet jsou tyto aktivity mnohem efektivnější a rychlejší. Lidé zkrátka přestali mít důvod se reálně setkávat.