Od historického letu Vladimíra Remka až po vesmírné dobrodružství ikonického Krtečka – objevte, jak Češi ovlivnili průzkum kosmu a co všechno tam dokázali.
Ačkoliv samostatný vesmírný program mají Češi jen v populárním seriálu České televize Kosmo, neznamená to, že by se nepodíleli na důležitých vědeckých průlomech.
Vladimír Remek: Vesmírný pionýr
Psalo se druhého března 1978. Sovětský raketoplán Sojuz 28 startoval z kosmodromu Bajkonur na území dnešního Kazachstánu, a na jeho palubě byl kromě ruského velitele Alexeje Alexandroviče Gubareva i první a zatím jediný Čech. Vladimír Remek strávil ve vesmíru sedm dní, většinu z toho času pak na kosmické orbitální stanici Saljut 6. Stal se tak 87. člověkem, který se dostal do vesmíru, a prvním, kdo nebyl občanem USA nebo SSSR. Remek po svém návratu pracoval pro letectvo a následně pro letecké muzeum, než byl roku 2004 zvolen do Evropského parlamentu. V letech 2014-2018 byl pak českým velvyslancem v Moskvě.
Ač další Čech dosud ke hvězdám nevzlétl, tři z kosmonautů Spojených států amerických byli českého původu. Jim Lovell, jehož dědeček pocházel z Přešticka, a Eugene Cernan, jehož prarodiče pocházeli z jižních Čech, se v šedesátých letech zúčastnili misí Gemini a Apollo a oba s sebou do vesmíru vezli československou vlajku. John Blaha, jehož dědeček pocházel z Humpolecka, se pak o dvacet let později účastnil letů Space Shuttle.
České kosmické dědictví
Čeští vědci a výzkumníci se do kosmického průzkumu zapojili od jeho samého počátku v padesátých letech. Za zmínku určitě stojí profesor Emil Buchar, který zpracoval mnoho odborných prací a vypracoval postup, jak vypočítat zploštění Země pomocí sledování letu družic. Na vývoji sovětského programu Interkosmos, který vyvrcholil letem Vladimíra Remka do vesmíru, se podílela řada československých odborníků.
S rozpadem Sovětského svazu a následně i Československa sice některé výzkumné projekty zanikly, ale českým vědcům se otevřely příležitosti spolupracovat se západními mocnostmi. V roce 2008 vešla v platnost Dohoda o přistoupení České republiky k Úmluvě o založení ESA (Evropské kosmické agentury).
Krtek a raketa
Česká stopa ve vesmíru zdaleka nekončí v minulém století. Americký astronaut Andrew Feustel s sebou na vesmírnou misi v roce 2011 vzal plyšovou podobu populárního Krtečka jako poctu své manželce, jejíž matka pochází ze Znojma. Tímto gestem chtěl Feustel inspirovat mladou generaci k zájmu ve vědu a technologie. Kromě plyšové postavičky s sebou Feustel tématicky vezl také sbírku básní Písně kosmické od Jana Nerudy.
Krteček, postavička vytvořená v roce 1956 českým animátorem Zdeňkem Milerem, je jedním z nejznámějších symbolů české kultury ve světě. V animovaném seriálu Krtkova dobrodružství se tento hrdina dokonce do vesmíru podíval – stalo se tak v dílu Krtek a raketa z roku 1965, tedy celých 46 let před Feustelovou misí.