Náhradník za třicet let starou raketu Ariane 5, tedy nová evropská raketa Ariane 6, konečně letos zamířil do vesmíru. I přes rozpačitý výkon hodnotí Evropská vesmírná agentura misi jako úspěšnou.
Je úterý 9. července 2024 a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) prostupuje nervozita. Z kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovala nová evropská raketa potom, co minulý rok vyletěla na svou poslední cestu její starší verze. Start byl o hodinu posunut kvůli „drobnému technickému problému“. Nosič se tedy vznesl na oběžnou dráhu ve 21:00 SELČ.
Výška rakety, přibližně 60 metrů, závisí na nákladu, který nese. Před startem mise vážila necelých 900 tun. Vyznačuje se modulární strukturou skládající se ze tří hlavních částí nad sebou umístěných. Nejzajímavější je centrální stupeň, který je největší z celé rakety. Najdeme jej ve spodní části a jeho průměr je 5,4 metru. Úkolem Ariane 6 je především vynášet náklady na oběžnou dráhu a také kosmické sondy, které míří do hlubokého vesmíru.
Kosmická výprava s českou stopou
Na přípravě odletové rampy, i samotné rakety, se zapojilo celkem pět českých společností. Například Výzkumný a zkušební letecký ústav a.s. (VZLÚ) provedl sérii zkoušek urychlovacího raketového motoru na tuhá paliva, pracoval také na pevnostních analýzách konstrukce nosiče.
„Jedná se o investici, která se vyplatí. Nejen že firmy, jejich subdodavatelé a partneři, zvýší svoji technologickou úroveň, ale díky kapacitě až 12 raket ročně se za 20 až 30 let provozu nosné rakety, což je typická doba, po kterou se jedna generace raket využívá, násobně vrátí,“ připomněl ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií Ministerstva dopravy, Václav Kobera.
Dohodu na spolupráci při vývoji tohoto vesmírného programu vyjednalo Ministerstvo dopravy v roce 2016. „Tímto se završuje úsilí Ministerstva dopravy, které v roce 2016 účast v programu na vývoj Ariane 6 vyjednalo. S investicí 25 milionů € šlo o největší investici ČR do programu ESA vůbec. Navíc v mimořádné situaci, kdy bylo potřeba s ostatními členskými státy ESA vyjednat vstup ČR do rozběhnutého programu, ve kterém evropské firmy bojovaly o dlouhodobé, a tedy atraktivní zakázky,“ vzpomíná Ondřej Rohlík z Ministerstva dopravy, který zastupuje ČR v Programové radě pro kosmickou dopravu ESA a série jednání se od začátku účastnil.
Hořkosladká příchuť ohodnocena úspěchem
Vývoj rakety stál dle BBC čtyři miliardy eur (101 miliard korun) a její původní start byl naplánován už na rok 2020. Neproběhl však kvůli celosvětové pandemii a následně i začátku ruské invaze na Ukrajinu. Odložený začátek tedy skutečně proběhl až v roce 2024.Nosiči, jehož úkolem bylo vynést devět miniaturních satelitů na nízkou oběžnou dráhu, se tento úkol podařil. Návrat horní části ani dvou zpětných modulů ale úspěšný nebyl. I přesto hodnotí ESA misi jako úspěšnou. Česká vlajka tak znovu dobyla vesmír, byť společně s dalšími státy.