Demence postihuje více než 100 000 obyvatel České republiky a řadí se na 4. místo v žebříčku nejčastějších příčin úmrtí. Ve dnešním článku si utřídíme základní informace ohledně nemoci samotné a podíváme se také na výzkum. Jaké úspěchy mají zástupci největších univerzit u nás?
Hlavní rozdíl mezi demencí a Alzheimerovou chorobou spočívá v rychlosti rozpadu nervových buněk. Obecně lze říct, že při stařecké demenci dochází k pomalému odumírání a většímu opotřebení těchto buněk, zatímco u Alzheimerovy choroby se jedná o rychlý úbytek a rozpad. Pacient je tak často ohrožen přímo na životě, protože nezvládá základní úkony jako pravidelnou stravu, denní režim a často vykazuje tendenci k nadměrnému pohybu. To obvykle vede k rychlé únavě a zvýšenému riziku úrazů či dezorientací v prostoru i okolí, které dříve dobře znal. Někdy může být pacient čím dál více nevrlý až agresivní. Tato choroba je jednou z nejčastějších a také nejvážnějším typem demence. Existují však i desítky dalších druhů.
Při léčbě této nemoci je rodina velmi často dohnána k nutnosti zajistit nadstandardní osobní péči, denní stacionář či dokonce domov se zvláštním režimem. Důležité je nebýt na péči sám a snažit se o určité smíření s osudem. To, abychom se s ním nemuseli smiřovat tak často, se už desítky let snaží zvrátit čeští i světoví vědci. Pokrok v medicíně je v tomto oboru naštěstí výrazný.
Role českých vědců aneb ČR se dostává do popředí světové vědy
Počet osob postižených touto vážnou nemocí každým rokem celosvětově roste, což je pravděpodobně hlavní důvod, proč toto téma rezonuje nejen mezi zdravotnickou, ale i vědeckou komunitou u nás. Špičkové týmy největších univerzit České republiky se již několik let snaží o vývoj a výzkum léků i nemoci samotné. A jejich úsilí přináší významné výsledky. Například vědci Masarykovy univerzity v Brně prokázali v roce 2024 posun v problematice genetiky a léčby. Výzkumem potvrdili, že vedle „tradičních“ genů způsobujících tuto nemoc, jako je PP, PSEN1 a PSEN2, hraje v rozvoji familiární Alzheimerovy choroby (tedy formy choroby rozvíjející se v dřívějším věku) roli také gen SORL1.
„Charakterizovali jsme mutaci p.Y1816C a důsledně popsali její funkci i to, jakým způsobem ovlivňuje funkci lidských neuronů vytvořených z kmenových buněk. Za normálních okolností totiž SORLA protein vytváří dimery nezbytné pro správný transport látek uvnitř buňky. Pokud ale zmutuje, tomuto procesu brání,“ uvedla vedoucí výzkumu Dáša Bohačiaková.
Další z řady českých úspěchů dokázal například tým Univerzity Karlovy. První autorkou studie je RNDr. Mgr. Kateřina Veverová, Ph.D., která v práci uvádí, že Alzheimerova choroba se ve skutečnosti může rozvíjet již ve středním věku. Tato studie ukázala, že při nemoci je klíčové odstraňovat poškozené mitochondrie, tedy provádět mitogagii. Patologické změny se totiž projevují i více než dvacet let před prvními klinickými příznaky. V rámci testů byl podáván myším Urolithin A, přičemž skutečně došlo k posunu a zabránění dezorientaci v bludišti.
Jistě vás teď napadá otázka, jak podpořit proces mitogagie. Odpověď udává opět uznávaná kognitivní neurovědkyně:
„Aktivátory mitofagie se nacházejí v některých potravinách, například marakuja neboli mučenka, nebo granátová jablka; tým profesora Fanga izoloval jednu takovou molekulu. A skutečně v Thajsku a dalších zemích, kde jedí tyhle potraviny, se Alzheimerova nemoc vyskytuje méně.“
Za zmínku českých úspěchů nepochybně stojí také aplikace s názvem Cogni trainee, kterou tři roky vyvíjeli odborníci z Pražského inovačního institutu pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy a ve spolupráci se společností T-Mobile. Studií prováděných na „české půdě“ je podstatně více a naše výzkumnictví se tak právem stává lídrem v tomto oboru. Léčba Alzheimerovy choroby se tak neustále posouvá a to i s nesmazatelnou českou stopou.