Ve vesmíru vzniká nová soutěž mezi dvěma kosmickými velmocemi. Čína a Spojené státy se totiž předhánějí v tom, kdo zavede oficiální časový standard pro Měsíc.
Tento závod se může zdát na první pohled banální, ale má významné důsledky pro budoucí průzkum vesmíru. Potřeba lunárního časového standardu je totiž s tím, jak stále více zemí plánuje mise k nebeskému sousedovi Země, stále zřejmější.
Bílý dům stanovil deadline pro rok 2026, Čína si dává dva roky navíc
V současné době každá lunární mise používá vlastní časovou stupnici navázanou na pozemský koordinovaný světový čas (UTC). Tento systém funguje dobře pro nezávislé mise, ale může způsobit problémy, když musí spolupracovat více kosmických sond. Spojené státy tak prostřednictvím NASA vedou iniciativu s návrhem koordinovaného lunárního času (LTC). Tato iniciativa vychází ze směrnice Bílého domu vydané v dubnu 2024. NASA tak musí do 31. prosince 2026 předložit strategii pro zavedení LTC. Cílem USA je, aby se LTC stal mezinárodním standardem pro lunární mise.
Čína však mezitím nezahálí. Asijský gigant oznámil vlastní plány na zavedení lunárního časového pásma do roku 2028. Tamní vědci navrhli vytvořit kolem Měsíce konstelaci družic, podobnou jejich systému BeiDou na Zemi. Tato síť by poskytovala přesné polohové, navigační a časové služby v cislunárním prostoru.
Technické problémy spojené se zavedením standardu lunárního času jsou značné. Vzhledem k nižší gravitaci Měsíce plyne na jeho povrchu čas každý pozemský den o 56 mikrosekund rychleji. Hodiny na povrchu Měsíce také běží jinou rychlostí než na oběžné dráze. Tyto faktory ztěžují odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku: kolik je na Měsíci hodin?
Oba národy si uvědomují důležitost tohoto úsilí. Přesné měření času má zásadní význam pro vědecké objevy, hospodářský rozvoj a mezinárodní spolupráci ve vesmíru. Země, která úspěšně zavede všeobecně přijímaný standard lunárního času, bude mít významný vliv na utváření budoucího výzkumu vesmíru.
Čína a Rusko mají s Měsícem vlastní plány
Iniciativa pod vedením USA získala prostřednictvím dohod Artemis podporu 43 zemí. Čína a Rusko však zůstávají mimo tuto dohodu. Místo toho realizují vlastní projekt nazvaný Mezinárodní lunární výzkumná stanice. Cílem tohoto paralelního úsilí je vybudovat do roku 2035 stálou základnu na jižním pólu Měsíce.
Soutěž v tom, kdo si na Měsíci prosadí svou, odráží širší geopolitické napětí a rostoucí význam výzkumu vesmíru. Historicky bylo přijetí časových norem symbolem politické moci a vlivu. Zavedení greenwichského času jako celosvětového standardu v roce 1884 odráželo tehdejší dominanci Velké Británie v oblasti navigace, obchodu a vědy.
K dnešnímu dni nebyl zaveden ani americký, ani čínský lunární čas, obě strany však na svých plánech aktivně pracují. Výsledek tohoto závodu s časem tak zůstává i nadále nejistý.