Čína i USA jsou státy, jejichž ekonomika má významnou sílu i v globálním měřítku. Čí vliv je podstatnější a proč?
USA i Čína se přetahují o globální vliv
Čínská lidová republika si ve 20. století prošla zásadní transformací. Z jedné z nejchudších zemí světa se postupně proměnila naopak v jednu z nejsilnějších a nejvýznamnějších ekonomik. U kořenů tohoto růstu stály liberálnější tržní reformy, které se podařilo prosadit navzdory vládnoucí Komunistické straně Číny.
Oslabení dynamiky čínské ekonomiky tak jednoznačně může mít i výrazné globální dopady. Dojde-li ke zpomalení jejího růstu, samozřejmě se to tak sekundárně může projevit i na ekonomice tuzemské. Konkrétně se pak může promítnout také do cen komodit.
Čína na post světové velmoci úspěšně aspiruje, největší HDP však v současné době mají dlouhodobě USA, následuje právě Čínská lidová republika a s odstupem další země. USA se už od 20. století může pyšnit stabilním růstem. Byť místní ekonomiku v minulosti jednoznačně poškodily události, jako je například válka na Blízkém východě.
A obě mocnosti tak intenzivně soupeří o vliv na ekonomiku globální. Hovoří se dokonce i o tzv. obchodní válce, jejíž počátky lze vysledovat v roce 2016, kdy tehdejší prezident Donald Trump kritizoval vzájemné obchodní vztahy. Vymezil se dokonce vůči příliš velkému podílu dovozu čínského zboží do Spojených států.
Jak se vymezuje USA vůči čínskému vlivu
Aktuálním opatřením je především balancování čínské iniciativy nové Hedvábné stezky (Belt & Road Iniative, BRI) spuštěné v roce 2013. Jejím cílem je rozšířit ekonomický a politický vliv Pekingu prostřednictvím budování infrastruktury v rozvojových zemích.
Do Nové Hedvábné stezky se různými způsoby zapojilo již více než 60 zemí z Asie, Afriky a Evropy. Projekt vyvolal intenzivní zájem především v chudších státech, kterým může přinést investice ze zahraničí do vlastní infrastruktury a vytváření nových pracovních míst.
A právě to je nyní i hlavním terčem kritiky. Do těchto jen málo rozvinutých zemí plánuje Čína podle odpůrců BRI rozšířit nejen svůj vliv ekonomický, ale také politický. Trumpova obchodní válka se tak stala jen jednou z odpovědí na tento koncept, následovaly i další ekonomicko-bezpečnostní iniciativy. Hlavní platformou pro tyto snahy se tak stal region Indo-Pacifiku s iniciativou Free and Open Indo-Pacific.
V čem konkrétně jsou obě země úspěšné? I to se dozvíte v našem testu.