Ruský prezident Vladimir Putin v jednom ze svých posledních prohlášení varoval zbytek světa, že jakýkoli konvenční útok na Rusko podpořený jadernou mocností bude považován za společný útok na jeho zemi.
Tato hrozba, nastíněná v rámci revize moskevské jaderné doktríny, měla poměrně očividný cíl: odradit Západ od podpory Ukrajiny v oblasti dodávek zbraní delšího doletu. Ze zveřejněných informací tak vyplývá, že Moskva je v případě ohrožení Ruska připravena použít jaderný arzenál.
Rusko připravuje jaderné zbraně v případě ohrožení
Putin parafrázoval zmíněnou doktrínu a uvedl, že útok proti jeho zemi ze strany nejaderné mocnosti za „účasti nebo podpory jaderné mocnosti“ bude považován za jejich „společný útok na Ruskou federaci“. Ruský prezident neuvedl, zda upravený dokument předpokládá jadernou odpověď na takový útok, zdůraznil však, že Rusko může v případě kritické hrozby na suverenitu země použít nukleární zbraně. Jde tedy o poměrně vágní formulaci, která Putinovi nechává široký prostor k manévrování.
Rusko dosahuje v rámci konfliktu na Ukrajině pomalých, ale poměrně stabilních úspěchů, a Kreml se po celou dobu války snaží odradit Západ od silnější podpory Kyjeva. Vedení ruské armády pak již několik měsíců volalo po zpřísnění doktríny a kritizovalo její dosavadní verzi jako příliš vágní a slabou. Nyní se tedy situace podle všeho mění.
Nová doktrína ohrožuje dohody s Běloruskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom nedávno prohlásil, že bude své spojence v USA a Evropě žádat právě o povolení použít zbraně delšího doletu k úderu hluboko na ruské území, což je pro některé příznivce Ukrajiny linie, jejíž překročení nehodlají podporovat. V kombinaci s Putinovým prohlášením se jakýkoliv další útok na území Ruska jeví být jako extrémně riskantní krok.
Nezávislí experti se vesměs shodují na tom, že ačkoliv může jít o plané blafování, nevěstí rozvolnění podmínek pro použití jaderných zbraní rozhodně nic dobrého. Z Putinových slov lze navíc usoudit, že revidovaná doktrína počítá i s možností, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně v reakci na agresi proti svému spojenci Bělorusku. Ruský prezident dodal, že se na této otázce dohodl s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Ten vládne v Bělorusku železnou rukou již více než 30 let a je v mnoha ohledech závislý na podpoře Ruska. Putinově velmoci dokonce umožnil využít území své země k vysílání vojsk na Ukrajinu, či zde rozmístit ruské taktické zbraně, včetně těch jaderných. V souvislosti s novými okolnostmi je tak možné, že se toto Lukašenkovo rozhodnutí brzy obrátí proti němu.