Rusko má svou vlastní bránu do pekla. Ta se navíc nebezpečně rozšiřuje

Rusko má svou vlastní bránu do pekla. Ta se navíc nebezpečně rozšiřuje

Sibiřská sníženina Batagajka, která si díky svému vzhledu vysloužila nechvalnou přezdívku Brána do pekla, se podle klimatologů zvětšuje mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Vědci se nyní obávají, že tento termokras v dohledné době pohltí prakticky veškerou okolní půdu.

Batagajka, kterou média často nesprávně označují jako kráter, v současnosti zabírá přes 200 akrů půdy v samotném srdci Ruska. Sahá pak do hloubky až 300 metrů. Ještě v první polovině minulého století zdejší příroda nejevila žádné známky abnormalit. Teprve satelitní snímky z 60. let ukázaly, že zde vzniká drobná trhlina. Ta se však postupně začala rozrůstat skutečně enormním tempem, a Batagajská proláklina na sebe brzy strhla pozornost prakticky celého světa.

Lokalita nabízí unikátní příležitost k výzkumu

Sníženina však láká výzkumníky nejen kvůli rychlosti eroze, ale i v souvislosti s dopady, které s sebou tyto pohyby nesou. Batagajka je totiž druhým nejstarším permafrostem – tedy dlouhodobě zmrzlou půdou – na naší planetě. Lokalita tak nabízí naprosto unikátní pohled na geomorfologické jevy, které na Zemi probíhají.

Jedním z vědců, který se tuto oblast rozhodl prozkoumat, je i mladý geofyzik z Washingtonské univerzity Roger Michaelides. „Permafrost se v přírodě nejčastěji vyskytuje v podobě zmrzlé hlíny hluboko pod zemským povrchem, a tak ji obvykle nejde vidět, není-li odhalená, jako například u této prolákliny,“ uvedl pro server Business Insider. I tato zmrzlá půda však v důsledku klimatických změn postupně roztává, a toto tání tak odkrývá skalní podloží, které se pod sníženinou nachází.nedávné studie glaciologa Alexandera Kizyakova pak vyplynulo, že celkový objem termokrasu roste přibližně o 1 milion metrů krychlových ročně. Za posledních 30 let tak Batagajka zvětšila svou velikost zhruba trojnásobně.

Zvětšování Batagajky děsí vědce i laickou veřejnost

Rozšiřování prolákliny může podle odborníků vést k vyšším emisím skleníkových plynů, protože rozmrzání organické hmoty negativně přispívá ke globálnímu oteplování. Navíc se objevují i obavy z toho, že by prohlubeň mohla brzy začít pohlcovat okolní půdu, a tedy i vesnice, které se nacházejí v její blízkosti. Někteří vědci dokonce věří, že dojde i ke změnám místního biotopu řeky Jany, která je hlavní vodní tepnou v regionu.

Batagajka je jednou z mnoha připomínek toho, co se s naší planetou děje v důsledku probíhajících klimatických změn. Studie, kterou vědci v oblasti provádí, však může mít zásadní význam pro potlačení těchto dopadů i pro lepší pochopení procesů, které dokáží i během několika let či desetiletí zásadně změnit ráz prakticky jakékoli krajiny.