Ve středověku se mnoho zemí pustilo do rozsáhlého rozšiřování své využitelné půdy.
Lidé jsou schopni tak neuvěřitelných inženýrských výkonů, že je těžké si je představit, i když jsme je normalizovali. Ve středověku začaly národy, které obývaly území dnešní Evropy, plnit řadu logistických úkolů, které jim umožnily obdělávat více půdy a zvyšovat produktivitu, která byla v té době na půdě tak závislá.
Za tímto účelem byly v průběhu staletí vypalovány lesy a vysoušeny bažiny. Existovala však jedna země, které se podařilo expandovat nejen do vnitrozemí vysoušením bažin, ale také směrem ven k moři. Nizozemsko dokázalo ukrajovat půdu z moře vytvářením bájných polderů, což je slovo nizozemského původu.
Nyní, v souvislosti se změnou klimatu a stoupající hladinou moří, se situace může obrátit proti nim, ale Nizozemci mají plán, jak svá území udržet nedotčená. Koneckonců už jednou zemi z moře ukradli.
Poldery, inženýrský počin, o němž není pochyb.
Podle Wikipedie tvoří nizozemské poldry 20 % celkové rozlohy země. Neuvěřitelné číslo, které ukazuje, jak moc se země dokázala rozšířit do bažinatých oblastí a jezer, která se v nich tvoří.
Byly velmi strategickými body během válek, které území zažilo, ať už v době nezávislosti na dynastii Habsburků, nebo v následných válkách, které se odehrávaly na evropské půdě. Při mnoha příležitostech tak byly poldery strženy, aby se nepřítel ponořil do vod moře nebo byl přímo odříznut a bylo mu zabráněno v postupu.
Aby se získal přístup k moři – nebo jiné vodní ploše, vytvářejí se hráze, které izolují určité množství vody od většího vodního útvaru. Jakmile je plocha zajištěna, je odvodněna pomocí mlýnů nebo čerpacích systémů, které vodu vypudí do většího vodního útvaru, čímž se menší plocha vyprázdní a je opět použitelná.
Tento postup však v žádném případě není bez rizika. V padesátých letech minulého století si masivní záplavy vyžádaly v zemi těžkou daň.
Nebezpečí plynoucí z vykrádání půdy z moře
Druhou možností je vytvoření gigantické přehrady, která dokáže odvést říční a dešťovou vodu přímo do moře s extrémní intenzitou čerpání. A konečně je tu možnost nechat přírodu, aby si některé části země vzala zpět, přizpůsobit se jí pomocí moderních systémů, jako jsou hausbóty nebo plovoucí města, a poučit se přitom z minulosti.
Podle NLTimes má země tři možnosti, pokud jde o boj proti zvyšování hladiny moří způsobenému změnou klimatu. První z nich je chránit stávající hráze a posílit je, aby mohly zadržet zuřící příliv, který hrozí zemi pohltit.
První poldry byly vybudovány v 11. století našeho letopočtu. Nejstarší dnes používaný poldr však pochází až z novověku, z roku 1533.